S blížícím se koncem letošního roku mám pro vás recept na ten nejvýbušnější koktejl pro rok 2018.

• 1 garsonka na sídlišti v Praze
• 2 bitcoiny
• Okořeníme špetkou amerických akcií (nejlépe směsí FAANG)

Zamícháme, ale moc netřepejme… bublinky jsou náchylné k prasknutí.

Asi už chápete, kam mířím. Posledních 9 let roste skoro všechno (snad kromě komodit) a není divu, že se to v médiích investičními nebo spíš spekulativními bublinami jenom hemží.  V čele pelotonu je jednoznačně bitcoin. Jenom v českých médiích o něm vzniká více než 10 článků denně. Trefný a neotřelý mi přišel třeba článek Vitaliye Katsenelsona na LinkedIn.

Já ale nechci psát o bitcoinu, zajímají mě spíše spekulativní bubliny obecně. Jsou totiž podle mě jedním z nejnebezpečnějších efektů finančních trhů a jejich nebezpečí narůstá.

Robert Schiller, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, se spekulativním bublinám obsáhle věnuje ve svém bestselleru z roku 2000. Vyšel v češtině pod názvem Investiční horečka. Takto popisuje vznik bubliny:

„Zprávy o svižném růstu cen vedou k nadšení investorů a vždy se objeví nějaký výklad či příběh, který má cenové zvýšení opodstatnit. Tento výklad potom přitahuje stále širší vrstvu investorů, čímž se roztáčí cenová spirála.“

Jeho definice investiční bubliny vystihuje 3 hlavní rysy, které se u každé bubliny objevují:

• Prudký nárůst cen
• Důvěryhodné vysvětlení důvodů růstu
• Informační smršť, která přitáhne další a další „investory“

Aschův experiment

Na vznik bublin podle Schillera mají zcela zásadní vliv sociologické faktory. Ty určují, jak se lidé ve svém rozhodování nechávají ovlivnit druhými. V této souvislosti Schiller zmiňuje tzv. Aschův experiment konformity, který provedl psycholog Solomon Asch v roce 1952. Díky tomuto experimentu lze vysvětlit třeba i to, jak snadno lidé podléhají různým propagandám (například té nacistické a protižidovské v předválečném Německu). Používá se dodnes a jeho výsledky se od těch tehdejších téměř neliší. (Ukázka z experimentu ve videu)

 

Síla osobní komunikace

V návaznosti na důležitost sociologických faktorů Shiller dále zdůrazňuje význam osobní komunikace při šíření názorů na danou situaci. I když často viníme hlavně média, podle nich své investiční rozhodnutí dělá jen zlomek lidí. Osobní komunikace, která nabrala na obrátkách s rozšířením telefonu, e-mailu a internetu, má hlavní vliv. Na nebezpečí plynoucí z dalšího rozšíření možností komunikace Schiller upozorňoval. A to neměl vůbec tušení, co způsobí sociální sítě.

Sociální sítě jsou pro vznik a co největší nafukování spekulativních bublin jako stvořené. Tzv. nová média totiž rozšiřují osobní komunikaci do dříve netušených rozměrů. „Zajímavé“ názory se šíří jako epidemie a začínáme se chovat jako v Aschově experimentu. Málokdo se odváží vyjádřit se proti většinovému názoru. Pro každého je přijatelnější, když se ukáže, že se mýlili všichni, než když zůstane ve svém omylu osamocen. To pak může být za hlupáka a pokud je na jeho názoru závislý jeho byznys, může ho to i položit.

A následky?

Až splaskne první velká bublina v éře sociálních sítí, to bude teprve fofr. Večer jdete spát jako milionář a ráno se probudíte jako žebrák. A stačí k tomu jedna krátká poplašná zprávička.  Zdá se vám to nereálné? Naopak. Je to nejpravděpodobnější scénář konce bitcoinové horečky. Bitcoin je totiž v mém úvodním koktejlu jediná opravdová a nebezpečná bublina.

U pražských nemovitostí je problém s nedostatečnou nabídkou, která se jen tak nezmění. Ceny sice rostou více než je zdrávo, ale motivace k nákupu není spekulace na růst ceny. Prvotní motivací je bydlet, popř: vydělávat na rostoucím nájemném. Ceny tedy mohou začít stagnovat, nebo mírně klesat, ale pomalejším tempem než rostly.

No a u amerických akcií to vidím na klasický býčí trh. Je dlouhý, s malou volatilitou, ale ceny oproti minulému vrcholu nejsou nijak přestřelené. Případná korekce podle mě vyvolá spíš příliv, než panický odliv peněz. Spousta profesionálů na ní totiž s nákupy čeká.