Fakta a mýty o pasivním a aktivním investování

V posledních letech sleduji v odborných diskuzích čím dál větší preferenci pasivního investování a zatracování toho aktivního. Zastánci pasivního investování mají v ruce poměrně silné argumenty. Jsou to především statistiky, že z dlouhodobého pohledu se daří aktivní správou porazit trh pouze deseti procentům portfolio manažerů. Z toho vyplývá, že aktivní správa za náklady s ní spojené nestojí. Něco na tom určitě je, ale nic není černobílé. Čím více bude pasivní investování oblíbené, tím více budou trhy neefektivní a naopak aktivní správa se začne vyplácet.

Poměrně pravidelně se tomuto tématu věnuje  Daniel Gladiš, jeden z nejznámějších aktivních investorů v ČR. Ač je jeho motivace vzhledem zaměření jeho fondu zřejmá, za přečtení a k zamyšlení rozhodně stojí například jeho články „Za pasivní investování společně zaplatíme vysokou cenu“ nebo „Indexy a indexové investování“. Já osobně si myslím, že obě strategie mají v portfoliu své místo a plní v něm svoji roli. Takový přístup je podle mě prospěšný pro celý trh. Dneska bych se ale chtěla věnovat tomu, že mnoho článků, které řeší toto téma, obsahuje nepřesné a zavádějící informace. Ty mohou nakonec investorovi, který se v problematice příliš neorientuje, přinést víc škody než užitku.

Mýtus č. 1:  Pasivní investování = ETF

Velmi často se setkávám s tím, že pojem ETF (Exchange Traded Fund) se používá jako symbol pro pasivní investice a podílový fond pro aktivní investice. To samozřejmě není tak úplně pravda. ETF je druh nástroje, nikoliv typ strategie. Rozdíl mezi podílovým fondem a ETF je v tom, že ETF se obchoduje on-line na burze, jeho cena je dána poptávkou a nabídkou a jeho držitel nemá nárok na zpětný odkup od emitenta tohoto nástroje. Podílový fond se obchoduje pouze na primárním trhu, emitent vydává nové podílové listy a podílník má právo na jejich zpětný odkup.  Burzovně obchodovaných ETF jsou desetitisíce a rozhodně nejsou všechny reprezentanty pasivního investování. Existují ETF na jednotlivé komodity, sektory či regiony nebo existují ETF i na konkrétní strategie. Investování do těchto ETF nemá s pasivním investováním nic společného.  Naproti tomu existují podílové fondy, které pouze kopírují vývoj široce diverzifikovaného indexu a ty jsou naopak typickými reprezentanty pasivního investování.

Mýtus č. 2: Podílový fond = drahý vs. ETF = levný

Je pravda, že pasivní investice jsou většinou spojeny s nižšími průběžnými náklady. U aktivních investic je nutné zaplatit náklady na analytiky a portfolio manažery, kteří se snaží vybrat ty nejlepší tituly do portfolia. Rozdíl je opět ve strategii, nikoliv v tom, jestli jde o ETF nebo o podílový fond. Některé indexové podílové fondy si účtují manažerský poplatek na úrovni těch nejlevějších ETF a některé specifické ETF mohou mít průběžné poplatky přesahující 2% ročně. U ETF navíc hrají významnou roli transakční poplatky daného brokera, tedy poplatky za nákup/prodej. Při častějším obchodování tak celkové náklady na správu portfolia mohou výrazně  vzrůst.

Mýtus č. 3: Největší část nákladů spojených s podílovými fondy jsou náklady na aktivní investování.

To, že většina podílových fondů je velmi drahá, není problém toho, že aktivně investují, ale toho, jakým způsobem se distribuují. Běžná praxe je taková, že pokud má aktivně spravovaný fond 2% průběžný roční poplatek, tak pouze 40% z toho (někdy i méně) jsou náklady investiční společnosti, která fond spravuje. O zbytek se dělí celá mašinérie, které se říká distribuce. A případný vstupní poplatek do fondu je celý provizí konkrétního investičního zprostředkovatele, který fond prodá. Pokud by tedy bylo možné, aby si investor koupil on-line fond přímo od investiční společnosti (bez několika prostředníků), nákladovost těchto fondů by rapidně klesla. Tím by pravděpodobně i dost výrazně vzrostlo procento aktivních fondů, které dokáží překonat trh.

A jaká jsou fakta?

V českém prostředí je aktuálně prakticky velmi obtížné investovat pasivně a levně. Na trhu existuje jediný indexový podílový fond, který je denominován v české měně. Tento fond je zaměřen pouze na americké akcie a prodává se pouze v bance s nezanedbatelným vstupním poplatkem. Finanční zprostředkovatelé ho k dispozici nemají, protože by z tak nízkého správcovského poplatku neměli nic. ETF v české měně neexistují. Investor tedy musí podstupovat měnové riziko. Do nákladů tak při investování do ETF vstupují poplatky za forex a také vysoké minimální transakční poplatky, které prakticky znemožňují pravidelné investice nižších částek.

Ale blýská se na lepší časy. Někteří obchodníci si uvědomují rostoucí oblibu ETF a začínají pravidelné investice s rozumnými poplatky zařazovat do své nabídky. Stačí už tedy pouze, aby naše politická reprezentace konečně rozhodla o přijetí eura. To pak už možnost výběru mezi aktivním a pasivním investováním nebude pouze teorií. A já budu moct svým klientům doporučovat indexové fondy či ETF jako pevný základ portfolia a ty nejlepší aktivně spravované fondy jako koření, bez kterého správné portfolio nikdy nebude úplné.

 

 

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s