Jak strach a emoce ovlivňují investování

Podle nejslavnějšího a nejúspěšnějšího investora všech  dob, Warrena Buffeta, emoce do investování nepatří.  Ve skutečnosti je ale prakticky nemožné se tím řídit.  Emoce totiž patří k lidem, investoři jsou lidé a lidé bez emocí jsou sociopati. I při investování tedy musíme s emocemi počítat. A to nejen s emocemi vlastními, ale  i s emocemi ostatních investorů. 

Když se podíváme na globální  zisky akciových společností, vidíme  drobné výkyvy kopírující ekonomický cyklus. Ale když se podíváme na vývoj globálního akciového trhu, vidíme několikanásobně větší  kolísavost. Je to daň za veřejnou  obchodovatelnost akcií, díky které  se emoce dostávají do investičního  světa. Pokud by se všichni investoři  chovali racionálně a nepodléhali  emocím, akciové indexy by kolísaly  podobným způsobem jako zisky  společností a staly by se mnohem  méně rizikovými i v kratším investičním horizontu. 

Modely klasické ekonomie takové racionální chování předpokládají, a právě proto se stávají pro  předvídání chování trhů nepoužitelnými. To si postupem času začalo uvědomovat stále více ekonomů, kteří pomocí klasických modelů nedokázali vysvětlit časté evidentně neracionální chování trhů, jako jsou například spekulativní bubliny.

Vše začíná chamtivostí

Chamtivost je běžná lidská vlastnost, která se projevuje fenoménem zvaným FOMO (fear of missing  out). Jde o strach, že bychom přišli  o tu úžasnou příležitost, na které už tolik lidí zbohatlo. Robert Shiller, nositel Nobelovy ceny  za ekonomii, takto popisuje vznik  investiční bubliny:

„Zprávy o svižném růstu cen vedou k nadšení investorů a vždy se objeví nějaký výklad či příběh, který má cenové zvýšení opodstatnit. Tento výklad potom přitahuje stále širší vrstvu investorů, čímž se roztáčí cenová spirála.“

A taková bublina se nafukuje, dokud existuje dostatek lidí, kteří  nechtějí o tuto příležitost přijít. Pak  ale stačí drobná negativní zpráva  nebo si pouze spekulanti, kteří  často stojí za přifukováním takových bublin, začnou vybírat zisky a FOMO může být ze dne na den  vystřídáno strachem ze ztráty. A bublina splaskne. 

Současný technologický vývoj a stále klesající bariéry vstupu na investiční trhy pro drobné  investory vše ještě umocňují, a tak není divu, že ekonomové stále více do svých výzkumů zahrnují i studium chování investorů. 

Jedním z průkopníků takzvané  behaviorální ekonomie, tedy oboru, který se zabývá dopady sociálních, kognitivních a emocionálních faktorů na ekonomické rozhodování jednotlivců a institucí,  je další nobelista, Richard Thaler.  Ten zasvětil celý svůj život hledání vhodných ekonomických politik či pobídek, které by investory před jejich neracionálním chováním ochránily. Jeho přístupy a návrhy mají své příznivce i odpůrce. Dneska už ale asi nikdo nezpochybňuje, že pokud chce být investor na finančním trhu úspěšný, musí  počítat se svými emocemi a předsudky a musí být také schopen  předvídat chování ostatních investorů. Předpoklad, že se všichni účastníci trhu dokáží chovat racionálně a nebudou podléhat emocím, může vést k těžkým ztrátám. Své o tom určitě ví mnoho spekulantů na pokles akcií automobilky Tesla. 

Existuje již několik studií, které dokazují, že většina investorů dosahuje mnohem nižších výnosů, než jsou skutečné výnosy finančních, především tedy akciových trhů. Například podle výzkumů společnosti Dalbar Inc.,  byl průměrný výnos indexu S&P 500  v letech 1995–2015 9,85 procenta ročně. Průměrný akciový investor ale vydělal pouze 5,19 procenta ročně. Důvodem jsou právě emotivní reakce na vývoj finančních  trhů. V praxi to vypadá přibližně takto:

Emoce a investiční chyby, které plynou z takzvaných psychologických předsudků, se nevyhýbají ani  profesionálním investorům. Pro ně je investování denním chlebem, a tak je naopak právě pro ně mnohem těžší se těmto emocím vyhnout. Nemohou zavřít oči, vypnout televizi a zkontrolovat svůj  investiční účet maximálně jednou ročně. Kromě typických emocí drobných investorů se jich navíc týkají ještě další předsudky, které vyplývají právě z jejich pocitu, že mají dostatečné znalosti a zkušenosti pro posouzení dané situace. Jako příklad je možné uvést třeba nadměrné sebevědomí nebo také iluzi kontroly. 

Emoce jsou tedy na finančních trzích velmi důležitým hráčem. Zvyšují kolísavost, prohlubují krize a nafukují bubliny. Média, sociální sítě a digitalizace jim k tomu velmi pomáhají. Dosavadní výzkumy to dokázaly velmi dobře popsat. Na tom, jak jejich  vliv omezit, se ale zatím odborníci  shodnout nedokázali. Takzvané  pošťuchování, které navrhuje Richard Thaler, je mnohými  liberálními ekonomy považováno za nepřípustnou manipulaci. V blízké budoucnosti lze tedy spíše očekávat ještě větší vliv emocí, tím pádem větší kolísavost, větší bubliny a rychlejší pády.

Publikováno v listopadové příloze deníku E15 – E15 Investice

Chcete dostávat novinky z mého blogu přímo do e-mailu? Vložte svoji adresu a klikněte na Odebírat!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s