Soutěž o buzzword měsíce vyhrává výraz…..Artificial Intelligence (dále AI). Nikdo pořádně neví, co to je ani jak to funguje, ale první široce dostupná ukázka jeho použití ve formě chatovacího robota ChatGPT od společnosti OpenAI nadchla celý svět. A projevilo se to i na finančních trzích, které raketově vystřelili akcie společností, které mají s AI cokoliv společného. Nejviditelnějším příkladem je vývoj akcií společnosti NVIDIA, která mimo jiné vyrábí čipy právě pro ChatGPT. Cena jejích akcií vystřelila během jediného dne po zveřejnění pozitivního výhledu skoro o 30 % a tržní kapitalizace této společnosti se tak přiblížila největším světovým hráčům, jako je Amazon, Alphabet, a stala se šestou největší společností na světě. AI ale žene opět dopředu celý technologický sektor, který se po výprasku z minulého roku oproti předpokladům analytiků opět stává tahounem růstu akciových indexů.
Hlavně díky technologickým akciím tak ke konci května akciové indexy dosahují svých letošních maxim. A právě díky technologiím se dařilo převážně USA. Zajímavostí je fakt, že celý růst amerického akciového indexu SP500 má na svědomí pouze 7 akcií, akcií velkých technologických obrů, u kterých se nejvíce očekává, že budou těžit z vývoje AI (včetně zmiňované NVIDIA).
V následujících měsících se tak můžete připravit na to, že se výraz AI dostane prakticky do všech marketingových prezentací (nejen) investičních produktů. Každý se bude chtít svézt na této vlně. Některé z těchto nabídek budou podvody, jiné budou klamavá reklama (produkt nebude mít s AI nic společného) a další budou pouze chabé pokusy o vývoj či využití AI. Doporučuji se vždycky podívat do struktury celého produktu a nereagovat pouze emotivně na klíčová slova, která zrovna frčí. Již dříve jsem o tom psala článek s názvem „Pozor na buzzwords“, myslím, že je aktuální i teď.
Pokud tedy odstraníme vliv AI do vývoje akciových trhů, nebyl květen zas až takový zázrak. I tak si ale světový akciový index drží své letošní zisky ve výši skoro 10 %.
Dluhový strop USA
Média v posledních týdnech zaplnily opět dramatické titulky varující před možným krachem USA. Co se vlastně dělo a jak to dopadlo?
Spojené státy mají zákonem schválený limit celkového zadlužení. Jeho případné navýšení musí schválit Kongres. Aktuálně platný limit překročily Spojené státy již v průběhu letošního ledna, díky mimořádným opatřením se ještě aktuální Bidenově administrativě podařilo získat čas do června, od kdy by již nebylo možné se více zadlužovat. V praxi by to znamenalo, že Spojené státy by nemohli platit vůbec nic a první nesplacená splátka dluhu by znamenala bankrot. Odvrátit ho lze pouze tím, že se limit pro maximální dluh navýší. To musí schválit Kongres, který je v rukách opozice vůči současnému prezidentovi. Takto popsáno to vypadá celkem dramaticky a především dluhopisové trhy byly z této situace značně nervózní. Nikdo si totiž nedokáže představit, co by krach největší a pro finanční trhy nejdůvěryhodnější světové ekonomiky znamenal. V jednu chvíli došlo dokonce k poměrně zajímavé situaci, kdy americké státní pokladniční poukázky se splatností 1.6. nesly investorům v polovině května téměř o 2 % vyšší výnos než stejný instrument se splatností jen o den dříve.
Zdroj: Bloomberg/Twitter Jaroslava Brychty
Ti, kdo sledují americkou politiku již nějakou dobu však byli celkem v klidu. K podobné situaci již totiž v minulosti došlo několikrát a vždy se na poslední chvíli dohoda našla. Vždycky totiž zvítězí pragmatismus. Krach USA si ve skutečnosti samozřejmě nepřeje a ani jedna strana nechce být jeho původcem. Takže jde jen o takové handrkování a vytyčování si pozic, kdo z dohody víc získá pro své voliče. Stejně tak to dopadlo i tentokrát, kdy k dohodě došlo v posledním květnovém víkendu. K podobné situaci pravděpodobně dojde opět za dva roky, kdy současná dohoda vyprší. Každopádně jsem přesvědčená o tom, že tyto situace krach USA nezpůsobí. Pokud někdy USA doplatí na svůj obrovský dluh, bude to jen v případě, že ztratí důvěru a USD svou pozici rezervní světové měny. To v současnosti však určitě není na pořadu dne.
Rozjíždí se u nás inflační spirála?
Statistická čísla o dubnové inflaci zveřejněná na začátku května byla potěšující. Meziroční inflace totiž klesla více než se očekávalo a na meziměsíční bázi došlo dokonce k deflaci (poklesu cenové hladiny). Jenže odborníci většinou varují, že ještě zdaleka není čas slavit. Obavu z toho, že vysoká inflace, byť brzy jednociferná, bude v naší ekonomice ještě dlouho, potvrdilo i květnové zasedání rady ČNB. I tentokrát sice nedošlo v základní sazbě k žádné změně, nicméně bylo zveřejněno, že 3 ze 7 členů rady hlasovali pro zvýšení, přičemž 2 z nich dokonce navrhovali zvýšení o 0,5 %. I další ze členů bankovní rady nevyloučili hlasování pro zvýšení v následujících měsících. Zdá se tedy, že se všeobecně očekávané snižování sazeb již na podzim letošního roku se pravděpodobně konat nebude.
Za vše může trh práce. V pondělí 29.5. jsem se zúčastnila finanční konference určené pro malé a střední podniky, kde se většina panelistů – ekonomů – shodla na tom, že největším problémem české ekonomiky je nulový růst při plné zaměstnanosti. To umožňuje zaměstnancům tlačit na zvýšení mezd kvůli dorovnání inflace. Co je pro jednotlivce pozitivní, je pro ekonomiku katastrofa. Zvyšování mezd až na úroveň inflace totiž roztáčí inflační spirálu, kterou může zastavit pouze hluboká recese s vysokou nezaměstnaností. Čím dál více reálnější se tak stává scénář, kdy ČNB bude muset svojí monetární politiku ještě zpřísnit, aby inflaci dostala pod kontrolu. Na benefity ze sázky na dluhopisy s dlouhou dobou do splatnosti si tak možná budeme muset ještě nějakou dobu počkat.