Close

Jsou špatné a dobré peníze?

Už mnohokrát jsem se ve svých článcích zamýšlela nad tím, co pro mě znamenají peníze a jak si je co nejlépe užít. Ale vždy jsem spíše než samotné peníze měla na mysli majetek, neboli také bohatství, kapitál, aktiva….  zkrátka něco, co má hodnotu, dá se prodat a za něco užitečného vyměnit. Ale co jsou vlastně samotné peníze? Mají samy o sobě nějakou hodnotu? K této otázce mě přivedla vášnivá diskuze během posledních týdnů ohledně budoucnosti tradičních tzv. fiat měn a bitcoinu. Ta diskuze už se samozřejmě vede dlouho, ale v poslední době dost vygradovala, když prezident Trump a nově také v ČR guvernér ČNB oznámili záměr nakupovat bitcoin do devizových rezerv státu.

Najednou začínám mít pocit, že složitým makroekonomickým otázkám, které jsou i pro mě po pětiletém studiu makroekonomie dost komplikované, rozumí úplně každý, kdo drží alespoň jeden kousek bitcoinu. Ale na druhou stranu mi připadá, že se penězům, ať už jsou to ty tradiční, tzv. fiat měny, nebo i bitcoin či jiné kryptoměny, přikládá mnohem větší role, než skutečně mají. Podle mě žádné peníze nemají hodnotu. O hodnotě peněz se jakž takž naposledy dalo mluvit v době, kdy se platilo zlatými mincemi. Ještě dříve se jako peníze využívalo zboží, které bylo možné samo o sobě využít, jako třeba plátno. Tohle období už ale máme tisíce let za sebou. Dnešní peníze, ať mají jakoukoliv podobu, hodnotu nemají. A troufnu si tvrdit, že ani budoucí peníze hodnotu mít nebudou. Jejich hodnotu jim dává to, kdo za nimi stojí. Kdo jim dává důvěryhodnost. Kdo nebo co garantuje, že když za ně dneska něco prodám, zítra si zase za ně koupím něco ve stejné hodnotě. 

Na Twitteru jsem četla příspěvek známého propagátora bitcoinu Josefa Tětka, který věstí, že celý svět postupně přejde na bitcoin. A ono se to vlastně úplně klidně může stát, pokud se svět na tom dohodne, že je to pro něj ta nejlepší varianta. Já si to osobně nemyslím, že je to ta nejlepší varianta, ale když budu v menšině, těžko s tím něco udělám:-) A hlavně si myslím, že pokud by se tak stalo, tak to sice nebude to ideální, ale svět se nezboří. Rozhodně to není pro svět to nejdůležitější, co by ho mohlo položit nebo zachránit. 

Co mě ale na tom tweetu zaujalo, je to, že autor píše o špatných (fiat) a dobrých (bitcoin) penězích. Argumentuje tím, že současné měny selhávají ve všech svých funkcích peněz. I když bych akceptovala argument, že současný finanční systém selhává, tak to nejsou ty samotné měny, které za to můžou. Za to, že z dlouhodobého hlediska současné peníze nedrží svojí hodnotu, nemůžou měny samotné. Největší kritika zastánců bitcoinu vůči tradičním měnám je neomezená možnost tisku nekrytých peněz. Jenže tato neomezená možnost tady nebyla vždy. Dříve byly tyto „špatné“ peníze kryté zlatem a nebylo možné si jich natisknout neomezené množství. Toto krytí bylo po 2. světové válce nahrazeno tzv. Brettonwoodským systémem, který se po r. 1971 rozpadl. Teprve poté začal ten kritizovaný neomezený tisk peněz. Jenže je otázka, jak by se vyvíjela ekonomika, kdyby k rozpadu Brettonwoodského systému nedošlo. Měli bychom dneska takovou prosperitu jakou máme? Nepomohl neomezený tisk peněz ke zvládnutí krize v r. 2008? Nepotýkali bychom se bez toho s podobnými následky, jako měl krach na burze v r. 1929? Tohle si jednoznačně vyhodnotit často netroufají ani špičkoví makroekonomé, protože alternativní svět s fixní peněžní zásobou úplně nasimulovat nelze. Diskuze o tom, co by, kdyby mě baví, ale rozhodně nemají jednoznačné odpovědi. Osobně mi tisk peněz v krizi nevadí, kdyby se stahovaly opět z oběhu, když krize pomine. A to se bohužel neděje. Ale chtěla jsem říct hlavně to, že i tradiční peníze mohou být deflační, když se tak společnost rozhodne. Můžeme si říct, že nechceme žádnou inflaci, nebo že chceme deflaci a podle toho nastavit měnovou politiku. Udržovat stabilní měnovou zásobu a netisknout (obrazně řečeno) žádné nové peníze. Pokud na tom bude společenská shoda (vyjádřená ve volbách), lze to i s tradičními penězi. 

Další argument byl, že tradiční peníze nefungují v mnoha zemích jako spolehlivý prostředek směny. Ani za to tradiční peníze nemohou. Tradiční peníze mohou zcela bez problémů fungovat mnohem lépe jako prostředek směny. Technologie na to jsou. Že je obrovský problém poslat peníze z jednoho konce světa na druhý není problém tradičních peněz, ale tradičních bank, které nechtějí opustit dojnou krávu v podobě vysokých poplatků ze systémů jako je SWIFT. Větší konkurence, společenský tlak, inovace a legislativní podpora toto mohou velmi rychle změnit. Ani na to tedy nepotřebujeme bitcoin. 

A ještě jedna věc mě zaujala na vizi, že bitcoinem dříve nebo později bude platit celý svět. Obzvlášť pokud zaznívá z podobných kruhů, které dnes pohřbívají euro jako nefunkční projekt z důvodů ekonomických rozdílů jednotlivých zemí. Jak by se tento problém řešil, kdyby měl jednu měnu celý svět? Opět neřeším jestli se jedná o bitcoin nebo tradiční měnu. 

Přesto zde vidím jeden obrovský rozdíl mezi bitcoinem a tradiční měnou, na který se naopak, mám ten pocit, v posledních diskuzích dost zapomíná. A je to docela škoda. A to je to, kdo nebo co dává té či které měně důvěryhodnost a kdo nebo co rozhoduje o měnové politice a jejím směřování. U tradičních měn je to centrální autorita. Centrální autorita, kterou jmenuje elita, kterou si zvolíme ve volbách. Někdo prakticky rozhoduje za nás. Ale je to někdo, koho si sami zvolíme. Je to klasický princip zastupitelské demokracie se všemi klady i zápory. Bitcoin je na druhé straně taková ukázka přímé demokracie. I bitcoin se čistě teoreticky může stát inflační měnou nebo se jakkoliv jinak změnit. Ale nerozhodne o tom žádná centrální autorita, ale na každou změnu se dělá takové referendum. V obou případech ale platí, že kdo dokáže na svou stranu získat většinu, tak vyhrává.  Pokud celý svět přejde na bitcoin a potom se většina přikloní k názoru, že mít deflační měnu není pro ekonomiku dobře, dojde ke změně. Ať už přímo na bitcoinu nebo se bitcoin zavrhne jako „špatná“ měna a přejde se zase k něčemu jinému. Vždycky ale nakonec vyhraje většina, kterou si na svou stranu zláká ten, kdo dokáže být přesvědčivější, kdo bude mít lepší marketing.