Finanční trhy se během března snažily vypořádat s faktem, že nejmocnější muž světa nápadně připomíná krále z pohádky Pyšná princezna.
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Přesně tak vypadaly tanečky okolo zavádění a odkládání platnosti celních opatření ze strany amerického prezidenta. A jestli se finančním trhům něco nelíbí, tak je to nejistota. A v březnu to tak daly výrazně najevo. V minulém komentáři jsem mluvila o tom, že panika na trzích rozhodně není, ale že bychom se měli připravit na to, že může kdykoliv přijít. A březnové dění nám přineslo malou ochutnávku.
Obchodní války ekonomice nesvědčí. A to ani ekonomice té země, která cla zavádí. A tak je jasné, že zavádění cel ze strany nové americké administrativy není pro trhy dobrou zprávou. Zajímavé však bylo sledovat, jak trhy reagovaly na názorové veletoče amerického prezidenta. Po prvním oznámení zavedení cel šly trhy dolů. Poté, co bylo opatření pozastaveno, šly trhy nahoru. Po opětovném zavedení cel šly trhy dolů. A po opětovném odvolání šly trhy…….světe div se, opět dolů. Asi tak nějak vypadal vývoj amerického akciového trhu v první polovině března. Cla jsou bezesporu špatná zpráva, ale firmy si na ně mohou zvyknout a upravit své obchodní strategie. Horší je nejistota. Ta znemožňuje plánování a přizpůsobování se změnám. Proto je pro investory nepředvídatelnost a neustále se měnící rozhodnutí Donalda Trumpa větší riziko než samotná cla. Proto akcie pokračovaly v poklesu, i když americký prezident zavedení cel opět pozastavil. Dokonce ani kryptoměny už nereagují růstem na další rétorickou podporu krypta na twitterovém účtu Donalda Trumpa.
Březnový vývoj byl vůbec poměrně neobvyklý. Po dlouhé době se totiž výprodeje týkaly především amerických akcií. Evropské akcie naopak výrazně rostly a lépe se dařilo i rozvíjejícím se trhům, především Číně. Takže zatímco americké akcie dosáhly hranice korekce (10 % pokles od maxim), evropské a čínské akcie dosahují letos výrazných zisků. Zcela mimořádný byl růst akcií z regionu Střední a Východní Evropy včetně českých akcií.
Americká banka Bank of America zveřejnila, že došlo k největšímu přesunu z amerických akcií do evropských od roku 1999. Kdo tedy drží globálně diverzifikované akciové portfolio, tak březnové propady nijak výrazně nepocítil. Naopak nejhůře na tom byli v březnu investoři, kteří v rámci amerických akciových trhů vybírali pouze akcie ze skupiny tzv. Magnificent 7. Ty totiž letos výrazně korigují zisky z předchozích let. Největší propad z nich utrpěla automobilka Tesla, která navíc doplácí na politickou angažovanost Elona Muska.
Proč je najednou takový zájem o evropské akcie? Může za to opět Donald Trump. I když je zřejmé, že případná cla negativně ovlivní i vývoj evropské ekonomiky, někam investoři odcházející z USA mířit musí. To ale není ten hlavní důvod. Hlavním důvodem pro růst akcií evropských firem je fakt, že Evropa je díky současné geopolitické situaci dotlačena k tomu, aby přestala spoléhat na to, že Spojené státy zajistí její bezpečnost. A tak máme na stole plány na navýšení výdajů na obranu v obrovské výši. Německo kvůli tomu dokonce změnilo ústavu a odbrzdilo svou dluhovou brzdu, aby mohlo zafinancovat plánované mimořádné výdaje na obranu a infrastrukturu ve výši 500 mld. EUR. Obrovské plánované výdaje na zbrojení i za cenu vyššího zadlužení budou znamenat výrazné ekonomické stimuly. A nebude se to týkat jen zbrojařských firem. Plánovaný balíček bude mít pozitivní efekt na všechny sektory ekonomiky a může pomoci i ekonomikám dalších evropských zemí, včetně České republiky. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku by mělo evropské navýšení výdajů na obranu ze 2 % na 3,5 % efekt na zvýšení celkového HDP o 0,9 – 1,5 %. A to se investorům líbí. Tedy investorům akciovým.
Těm dluhopisovým se to líbí o poznání méně, protože rostoucí zadlužení znamená zvýšenou nabídku dluhopisů, která povede k nucenému růstu výnosů a to, jak už víme, negativně ovlivní cenu stávajících dluhopisů. Logicky se nejhůře dařilo dluhopisům německým. Ale dluhopisy nejsou akcie. Takže ač média dopady na dluhopisový trh popisovala celkem dramaticky, ve skutečnosti pravděpodobně ve Vašich dluhopisových portfoliích velké drama nevidíte. Obzvláště pokud dluhopisové produkty, které v portfoliu máte, mají spíše kratší dobu do splatnosti (pod 5 let), pravděpodobně se to projevilo pouze v mírném poklesu nepřesahujícím 1 %. Od začátku roku jsou tak fondy a ETF investujících do investičních dluhopisů stále v plusu. Opětovné obavy z inflace naopak pomáhají dluhopisům, jejichž výnos je navázán na vývoj inflace.
Kromě toho, že se v březnu nedařilo americkým akciím, výrazně se propadla i americká měna. Což také není úplně obvyklý scénář. Propady akciových trhů bývají totiž většinou spojeny s posílením dolaru, kam se běžně uchylují investoři jako do bezpečného přístavu. To opět naznačuje, že USA a americký dolar nemají svojí pozici na světových finančních trzích navždy jistou.
A ještě jednu zajímavou změnu současný vývoj přináší. Evidentně se v posledních týdnech snížila korelace mezi americkými akciemi a zbytkem světa. Pryč jsou doby, kdy evropské akcie téměř stoprocentně reagovaly na vývoj akcií amerických. Byl to také jeden z argumentů investorů, kteří do svého portfolia zařazovali pouze americké akcie. Proč si zvyšovat riziko svého portfolia investováním do méně vyspělých kapitálových trhů, když ty jsou, co se týče směru, téměř stoprocentně korelované s trhy americkými? Teď je to jinak. Vzhledem k tomu, že nyní investoři realokují regionálně svá portfolia a navyšují investice mimo USA, když přicházejí z USA špatné zprávy, a naopak, dá se pozorovat na denní bázi téměř negativní korelace. Tedy když americké trhy klesají, evropské rostou a naopak.
Zatím je to velmi krátká doba, aby se pouze z letošního vývoje dala usuzovat nějaké zásadní změna, ale současný vývoj krásně ukazuje, k čemu je regionální, sektorová i měnová diverzifikace.
V druhé polovině měsíce se situace trochu uklidnila. Přispělo k ní i zasedání americké centrální banky. Ta sice neudělala nic zásadního, ale přesto, nebo právě proto, americké akciové trhy trochu uklidnila. Na jednu stranu nebyl FED příliš optimistický. Snížil odhad růstu HDP a naopak zvýšil očekávanou inflaci. To by přiblížilo americkou ekonomiku blíže k obávanému scénáři stagflace. Na druhou stranu investoři pozitivně reagovali na to, že FED neplánuje žádnou zásadní změnu v současné politice. Úrokové sazby zůstaly zatím beze změny, ale dál se očekává mírné snížení sazeb do konce roku a jako podporu ekonomiky FED oznámil snížení tempa tzv. kvantitativního utahování, bude tedy stahovat volné peníze z trhu snižováním objemu nakoupených dluhopisů v pomalejším tempu. Žádné radikální změny nebo překvapení. A přesně tohle pomohlo ke snížení paniky vyplývající z nejistoty, kterou na trhy přináší politici.
Jenže ještě před koncem měsíce přišel Donald Trump s dalším oznámením o zavedení cel, na což reagovaly negativně americké, ale i evropské trhy.
Beze změny zůstává základní úroková sazba i u nás v ČR. I u nás bankéři věnují pozornost proinflačním rizikům a jsou tak v dalším uvolňování měnové politiky opatrní. Dle vyjádření centrálních bankéřů i ekonomů se nyní základní úroková sazba blíží své neutrální úrovni a nečeká se tak další zásadní snižování. Do budoucna se tak očekává ustálení sazby na úrovni 3,5 % nebo 3,25 %.
K výraznějšímu snížení by došlo pouze v případě vážných ekonomických problémů. Snížení úroků na hypotéčních úvěrech se tak zřejmě dočkáme pouze v případě, že by výrazně poklesla poptávka a banky by musely začít bojovat o své zákazníky. Úroky na spořicích účtech pravděpodobně ještě trochu poklesnou a po zdanění těžko budou dosahovat úrovně inflace.