Close

Mohou si finanční trhy na Donalda Trumpa zvyknout?

Když jsem před měsícem popisovala zničující efekt nevyzpytatelného chování amerického prezidenta na finanční trhy, ještě jsem si zdaleka nedokázala představit, co nás bude čekat začátkem dubna.

Na 2.4.2025, tedy den, který Donald Trump nazval „Den osvobození“, a na jeho slavnou tabuli s nepochopitelně vypočtenými celními sazbami asi jen tak nikdo z nás nezapomene. Realizace celních opatření tak, jak byla oznámena, by prakticky znamenala konec globalizace, jak jí dosud známe. No a reakce finančních trhů přišla okamžitě a byla velmi razantní. Americký akciový index předvedl jeden z nejhlubších krátkodobých propadů v historii.

Tehdy to trochu vypadalo na volný pád akciových indexů, který nebude mít brzkého konce. Jenže už po víkendu byla situace trochu jiná, když „kdosi“ vynesl médiím zprávu, že prezident odloží zavedení cel o 90 dní. To však Bílý dům velmi záhy dementoval a ke skutečnému obratu došlo až ve středu. Tehdy prezident Trump ohlásil odložení cel nad dříve zavedených 10 % pro všechny země mimo Čínu. Následoval jeden z nejvyšších denních nárůstů o více než 10 %.

Jako ze špatného konspiračního filmu se pak zdála zpráva, kterou zveřejnil deník Wall Street Journal, dle které údajně Donalda Trumpa k odložení cel přesvědčili ministr financí Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick, kteří využili momentální nepřítomnosti Trumpova hlavního ekonomického poradce a strůjce celní války Petera Navarra. Údajně se ve chvíli, kdy se Navarro výjimečně vzdálil od prezidenta, přímo vecpali do Oválné pracovny, přesvědčili prezidenta a přinutili ho okamžitě o tom napsat zprávu na jeho sociální síť Truth Social, aby si to po návratu Navarra již nerozmyslel.

Pojďme si ještě říct několik málo slov právě k Peteru Navarrovi, kterému prezident Trump v ekonomických otázkách velmi naslouchá, i přesto, že s ním drtivá většina ekonomů i dalších poradců, včetně velmi protěžovaného Elona Muska, zásadně nesouhlasí. Peter Navarro napsal několik knih, ve kterých obhajuje protekcionistickou politiku, a které byly velmi negativně přijímány ekonomickou odbornou veřejností. Ve svých knihách se opírá o jediného ekonoma, který s ním souhlasí. Toho si však, jak záhy vyšlo najevo, úplně vymyslel.

Donaldu Trumpovi se tak podařilo rozkolísat celý svět na základě názoru jednoho jediného ekonoma, se kterým žádný jiný ekonom nesouhlasí.

Všichni ekonomové totiž mají velmi pečlivě nastudováno, kam celní válka může vést. Na rozdíl od jiných hypotetických politik, které zatím nemají reálnou aplikaci, k podobným opatřením ze strany Spojených států již v historii došlo. Měl je na svědomí tehdejší americký prezident Herbert Hoover, který těmito opatřeními zareagoval na krach na Newyorské burze a následnou paniku. Tato opatření však vedla k prohloubení krize a podle některých výkladů nepřímo zapříčinila 2. světovou válku.

Je tak dost možné, že by Trump zmírnil oznámené celní opatření i bez zmiňované diverzní akce jeho ministrů. Kromě akciových trhů totiž kvůli oznámeným clům začal dále výrazně oslabovat americký dolar a ještě hůře, všeobecný výprodej nastal i u amerických dluhopisů, které byly dosud považovány za bezpečný přístav, obzvlášť v době finančních krizí. Vývoj cen dluhopisů možná vyděsil i samotného prezidenta, protože znamená obrovské prodražení správy velmi vysokého amerického dluhu. Na trzích tak nastalo něco, co investoři nazvali heslem „sell Amerika“, tedy útěk z veškerých aktiv, které mají cokoliv společného s USA. To samozřejmě výrazně narušilo světový pořádek a to samozřejmě musí již vidět i běžný americký volič, že tohle rozhodně Spojeným státům nepomáhá k naplnění hesla „Make America Great Again“

Každopádně k oznámení naštěstí došlo. Rétorická celní válka tak v dalších dnech už pokračovala jen s Čínou, kdy jako rozumnější se nakonec ukázala Čína, která oznámila, že po zvednutí cel na 125 % z její strany již na další navyšování ze strany USA nebude reagovat, protože toto více než stoprocentní navýšení již stejně prakticky znamená konec obchodu mezi těmito zeměmi. Na to už finanční trhy reagovaly mnohem méně a do konce měsíce docházelo k postupnému uklidňování, a to i přesto, že chaotické rétorice zdaleka nebyl konec. Zdá se, že trhy si začínají na Donalda Trumpa trochu zvykat.

Krátkodobá volatilita na trzích, i když je takto divoká, však není to, co by nás jako dlouhodobé investory mělo znervózňovat. Mě především netěší 3 věci, které z aktuálního vývoje vyplývají.

  1. V tomhle prostředí se v mezinárodním obchodě zkrátka nedá podnikat a to má již nyní velmi negativní vliv na hospodářské výsledky nejen amerických firem, ale i firem, které do USA vyvážejí. Pokud si některé z nich při prvních náznacích obchodní války plánovali přesunout výrobu do USA, v současném prostředí se jim asi nebude chtít jakkoliv investovat do přizpůsobení se změnám, které se ale každým dnem mohou změnit znovu. A hospodářské výsledky firem jsou to, co určuje dlouhodobé výnosy finančních trhů. Tento vývoj může způsobit hlubokou recesi, nedejbože ještě doprovázenou vysokou inflací, díky čemuž si budeme muset na očekávané dlouhodobé výnosy počkat mnohem déle, než si aktuálně myslíme.
  2. Nikdo si v dnešní době nedokáže představit, co by pro finanční trhy znamenala ztráta pozice dolaru jako světové rezervní měny a definitivní ztráta důvěryhodnosti USA jako dlužníka. Může to být příležitost pro Evropu a nebo, hůře, pro jiné země, které si například příliš nelámou hlavu s demokracií.
  3. Způsob oznamování změn ze strany americké administrativy nahrává sílícím podezřením na manipulaci trhů a tzv. insider trading. Jsou to činnosti, které jsou zakázané a trestné. Pokud je podezření, že k těmto praktikám dochází ze strany amerického prezidenta a/nebo jeho okolí, a pokud nevidíme žádnou reakci ze strany amerického regulátora a policie, je to opět velmi nepříznivá zpráva, která může dlouhodobě finanční trhy poškodit.

I když mé současné obavy nezní příliš optimisticky, rozhodně to neznamená, že byste se měli urychleně zbavovat všech investičních nástrojů. V obdobích velké nejistoty, jaké čelíme nyní, rozhodně není dobré řešení vsadit vše na jednu kartu. Mít celý svůj majetek v bance na spořícím účtu nebo ve zlatě nebo v českých nemovitostech není ideální řešení. Situace se může vyvinout takovým způsobem, že právě vámi vybraná karta bude černým Petrem. Jediná obrana před nejistotou je diverzifikace. Diverzifikace mezi třídami aktiv, diverzifikace měnová, diverzifikace regionální a sektorová, i diverzifikace poskytovatelů finančních služeb. A také diverzifikace mezi finančním a lidským kapitálem. Vaše znalosti a zkušenosti, vaše vztahy, vaše kompetence a váš přístup k životu vám totiž nikdo z vnějšku nemůže vzít.

Opět tak pouze zopakuji, co říkám prakticky neustále. Nesnažte se odhadnout budoucnost, buďte na ni co nejlépe připraveni, ať je jakákoliv.