Lehkou kocovinkou po mejdanu oslavujícím nového amerického prezidenta by se dal nazvat stav, ve kterém se nacházely finanční trhy během letošního února.
Investoři si začali uvědomovat, že ekonomické problémy a rizika zvolením nového prezidenta jako mávnutím kouzelného proutku nezmizely a že naopak některé z jeho opatření mohou mít nejen na americkou ekonomiku i nepříznivý vliv. Nejvíce negativně vnímají finanční trhy plány nové americké administrativy na zvýšení cel, které v konečném důsledku poškodí nejenom země, proti kterým budou zavedena, ale i amerického spotřebitele a tudíž i samotné Spojené státy. Ostře sledovaná inflace, kterou se pořád nedaří definitivně zkrotit, tak může opět nepříjemně vystřelit vzhůru a to opět zabrzdí netrpělivě očekávaný pokles úrokových sazeb.
Pesimismus z konce minulého roku vydržel v tomto roce jenom pár dní. Pak přišla inflační čísla a chamtivost nabrala nový směr vzhůru.
Zveřejnění americké inflace za prosinec bylo jako vždy velmi očekávanou událostí. Dobrá ekonomická čísla naznačovala, že by se inflace mohla opět utrhnout ze řetězu a toho se tržní hráči a především dluhopisoví investoři obávali. A přestože se roční míra inflace se svou výší 2,9 % téměř dotkla v prosinci horní hranice tolerančního pásma (tedy pásma, ve kterém považuje centrální banka inflaci za akceptovatelnou), investoři byli spokojeni.
Toto číslo bylo totiž lepší, než se očekávalo. A jak již víme, srovnání s očekáváním je to, co hýbe finančními trhy. A tato zpráva byla tou hlavní lednovou zprávou, která vrátila akciové, ale i dluhopisové trhy na růstovou trajektorii. Americký akciový index dosáhl v lednu nových maximálních hodnot a světový akciový index se jim přiblížil na dohled.
Naštěstí pro mě, jako pro autora obsahu, na konci měsíce přišlo přeci jenom na trh trochu vzruchu. O to se postaral čínský start-up jehož jméno ještě minulý týden prakticky nikdo neznal a jehož aplikace se takřka přes noc stala nejstahovanější aplikací na světě. Aplikace DeepSeek, která byla uvedena na trh, totiž dokáže konkurovat známým AI chatbotům ChatGPT a Gemini a přitom její trénink stál údajně mnohem méně peněz a nebyly na ní potřeba ty nejdokonalejší chipy, které kromě NVIDIE nikdo jiný vyrobit neumí. Tyto informace, i když se dají z čínských zdrojů považovat za nepříliš důvěryhodné, zcela logicky zamávaly s hodnotou akcií všech společností vyrábějících polovodiče a především právě zmíněné NVIDIE, která vyrábí ty nejdokonalejší chipy. To stáhlo dolů celý technologický sektor (Technologický NASDAQ poklesl o více než 3 %, zatímco tradiční DJIA zakončil tento „panický“ den dokonce v plusu).
Média už začala vytahovat z rukávů panické titulky. NVIDIA má obrovskou tržní kapitalizaci, takže když její akcie ztrácely během jednoho dne až 17 %, měly pro svá katastrofická čísla celkem nabito. Viz. titulek „Největší jednodenní pokles tržní kapitalizace jedné firmy v historii“. Samozřejmě před 20 lety, když ani všechny firmy v indexu S&P 500 neměly takovou tržní kapitalizaci, jako má dneska jedna firma, nezpůsobil by ani 90% propad jedné firmy v absolutní hodnotě takovou ztrátu. A stejně tak za 20 let bude při stále pokračujícím nárůstu nominálního objemu tržní kapitalizace celého investičního vesmíru ta aktuální ztráta působit jako nic. Takže zatímco některá komerční média už děsila běžné investory panikou na Wall Street, z řad zkušených investorů na Twitteru zaznívaly předpovědi jepičího života této korekce. A to se také stalo. Už druhý den začaly trhy opět růst, jako by se nic nestalo. I samotná NVIDIA část svých ztrát začala umazávat a když si trošku odzoomujete a podíváte se na pětiletý vývoj hodnoty akcií této společnosti, tak na nich vidíte opravdu jen malé zaškobrtnutí. NVIDIA se nyní pohybuje někde na hodnotách z října loňského roku a za rok je pořád skoro 100 % v plusu.
V konečném důsledku, pokud by to bylo skutečně tak, že je možné vyvíjet AI s mnohem menšími náklady a s mnohem jednoduššími technologiemi, než se dosud předpokládalo, je to vlastně báječná zpráva. Znamená to, že si tento vývoj bude moci dovolit mnohem více firem a mnohem méně firem bude závislých na těch velkých gigantech, kteří z této AI revoluce dosud jako jediní profitovali. To může znamenat mnohem rychlejší adaptace AI do běžného života firem a obrovské zvýšení produktivity práce a nebývalý ekonomický boom, který s sebou každá průmyslová revoluce přináší. To by se samozřejmě projevilo v dalším nárůstu cen akcií a tentokrát nejenom v cenách vybraných akcií technologických gigantů, ale všech akcií, i menších firem a i neamerických firem.
Stále netrpělivě očekávaná korekce či dokonce splasknutí akciové bubliny by tak vůbec nemuselo přijít a časovači trhu by se tak mohli jen koukat na další gigantický růst. To je samozřejmě jen jeden z možných scénářů, na který je třeba být připraven. Rizik, že se tento scénář nenaplní je stále dost a i s tím musíme samozřejmě počítat.
Poslední lednovou událostí, na kterou investoři čekali, bylo zasedání americké centrální banky a její rozhodnutí o sazbách. Všeobecně se očekávalo, že FED sazby ponechá na stejné úrovni. To se také stalo, a to i přesto, že se nový americký prezident pokusil na dálku zatlačit na centrální banku, když z Davosu vyzval k okamžitému snížení úrokových sazeb. Americký Fed ho nicméně neposlechl a ponechal prozatím úrokové sazby na stávajících úrovních. Uši i oči investorů se tak obrátily ke sledování následné tiskové konference šéfa centrální banky, aby vyhodnotili všechny verbální i neverbální náznaky dalšího vývoje. A vyhodnotili to tak, že centrální banka bere riziko inflace stále dost vážně a nehodlá i přes tlak prezidenta pokles sazeb nijak uspěchat. To optimistickou náladu opět trochu zkazilo, ale celkově byl leden opět dalším z pozitivních měsíců jak pro akciové, tak pro dluhopisové trhy.
V únoru nás pak čeká tzv. výsledková sezóna, kdy budou firmy postupně zveřejňovat své výsledky za poslední čtvrtletí loňského roku, což naznačí, jak moc jsou opravdu současné ceny akcií přepálené.
To vzrůšo okolo DeepSeek a NVIDIE mi však připomnělo jednu důležitou věc, na kterou je třeba při investování myslet. A to jak rychle a nečekaně se mohou věci zvrtnout a jak obtížné je dělat dlouhodobé sázky na jednotlivé firmy. Pojďme se teď spolu zasnít a představit si, že jsme v roce 1997. Koukáme se na tento přehled 10 největších firem světa a dostanete za úkol vybrat jednu jedinou firmu, na kterou vsadíte všechny svoje peníze na 30 let.
V tom k Vám přijde člověk z budoucnosti a řekne Vám, že má pro Vás 1 zaručenou informaci z roku 2025. Ta informace bude:
V roce 2024/2025 dojde k obrovské technologické revoluci – vývoji strojového učení a umělé inteligence -to ale ke svému vývoji bude potřebovat obrovské množství technologicky velmi dokonalých čipů.
Na jakou firmu byste po obdržení této informace vsadili?
Vy víte, kam tím mířím a možná ten Intel neřeknete, ale já bych si určitě vsadila na Intel a jsem přesvědčená o tom, že většina z vás taky. A jak by to dopadlo?
Dneska byste horko těžko byli na svém:-(
Podobný příběh by se dal vyprávět na příkladu Nokie, Blackberry i dalších hvězd minulosti. Co tím chci říct?
V poslední době jsem četla mnoho analýz ukazujících, že současná cena akcií NVIDIE, ale i třeba Applu nebo i dalších dnešních hvězd není přepálená, protože tyhle firmy mají tak obrovskou konkurenční výhodu a před sebou tak obrovský nárůst tržeb, že tady zkrátka nelze prohrát. Tyto analýzy znějí rozumně a svádí k tomu na akcie těchto společností vsadit více, než je zdrávo. Jenže jak ukázal i DeepSeek, stačí málo a všechno může být úplně jinak. A ta změna může přijít tak rychle, že vůbec nestihnete zareagovat. Při investování do individuálních akcií musíte nejen vystihnout, kam se bude ubírat svět, ale také jak v tom světě obstojí management dané firmy a jestli dokáže udržet krok. A to po velmi dlouhou dobu.
Jediné řešení, jak se nevystavovat tomuto riziku v neúměrné míře je dostatečná diverzifikace. A čím více jsou pro Vás peníze, které v akciích máte, důležité (zejména pokud slouží jako Vaše zajištění na stáří), tím více diverzifikované by Vaše portfolio mělo být. A ač nejsem příznivec čistě pasivního, indexového investování, tak v tomhle případě udělá za nás velmi záslužnou práci. V tomhle případě nám do indexu dosadil NVIDII a umožnil nám na jejím úspěchu participovat ještě dřív než jsme zjistili, že nějaká NVIDIE vůbec existuje.
Lednový komentář jako každý rok patří nejen vývoji za poslední měsíc, ale také shrnutí za celý uplynulý rok.
Rok 2024 se zařadí mezi roky, jejichž průběh byl úplně jiný, než investoři a analytici očekávali. Pojďme si tedy na začátek krátce shrnout, jaká byla většinová očekávání pro rok 2024.
Výhledy na ekonomický vývoj se víceméně potvrdily. Většina expertů očekávala tzv. hladké přistání, tedy spíše zpomalení ekonomiky než recesi, postupné snižování úrokových sazeb, usídlení inflace v tolerančním pásmu, stále však atakující jeho horní hranici a pokračující geopolitické napětí.
Hlavní listopadovou událostí byly, nejen pro finanční trhy, jednoznačně americké prezidentské volby.
Na pár dnů přestali hlavní tržní hráči sledovat dříve důležité informace, jako je inflace, nezaměstnanost a úrokové sazby a zaměřili svojí pozornost na předvolební průzkumy a poté na sčítání hlasů. Jakmile bylo vítězství Donalda Trumpa jasné, akciové trhy to vzaly jako dobrou zprávu a zareagovaly prudkým růstem. Někteří analytici to zdůvodňovali více pro ekonomickým volebním programem nového prezidenta, jiní viděli hlavní důvod tom, že jednoznačné vítězství Donalda Trumpa znamená menší pravděpodobnost možných nepokojů. Těch se mnozí obávali v případě těsného vítězství Kamaly Harrisové a možného neuznání výsledků ze strany Trumpových příznivců. Ve skutečnosti je možné, že prostě lidé po volbách chtěli nakupovat a stejného růstu bychom se dočkali i v případě vítězství Kamaly Harrisové. To už se ale nedozvíme. Každopádně platí to, že týden po volbách překročil americký akciový index S&P 500 další významnou hranici 6 000 bodů.
Říjen je měsíc, ve kterém se v historii na finančních trzích událo mnoho turbulentních událostí. Vzpomeňme například na pád investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, největší jednodenní propad v roce 1987 nebo nejznámější krach na newyorské burze v roce 1929. Všechny tyto události se odehrály v říjnu. Proto investoři bývají často s blížícím se říjnem trochu nervózní. Obzvlášť, když už se delší dobu mluví o tom, že vývoj akciových trhů je v poslední době spíše nadprůměrný.
Ani historicky nejhorší měsíc pro finanční trhy nepřerušil letošní akciovou party.
Zasedání americké centrální banky bylo nepřekvapivě nejsledovanější událostí letošního září. Nikdo ze zúčastněných hráčů nepochyboval o tom, že poprvé od vypuknutí covidové krize dojde ke snížení základní úrokové sazby. Hrálo se tedy o to, jestli snížení bude o standardní čtvrtku procentního bodu nebo jestli americká centrální banka zahájí snižování rovnou snížením o půl procentního bodu. S napětím tak finančníci očekávali nejen jaké bude rozhodnutí FEDu, ale hlavně to, jak na toto rozhodnutí budou reagovat trhy. Nejvíc zajímavé totiž na zářijovém vývoji nebylo to, že dojde ke snížení sazby o čtvrt nebo půl procentního bodu, ale to, že analytici se tentokrát neshodli na tom, která z uvažovaných možností bude pro trhy lepší zprávou. Větší snížení sazeb totiž lze brát pozitivně i negativně. Pozitivní zprávou je to proto, že fakticky dojde ke snížení sazeb v ekonomice a to je vždy bráno jako nástroj pro podporu ekonomického růstu. Objevovaly se ale hlasy, které předvídaly, že větší snížení bude znamenat, že centrální bankéři předvídají horší stav ekonomiky, než kdyby snižovali méně. Že to tedy bude potvrzení, že ke snižování dochází pozdě a že se americká ekonomika recesi nevyhne. Menší snížení by z jejich pohledu předjímalo, že je vše pod kontrolou a že dojde ke kýženému hladkému přistání (zpomalení růstu bez recese).
FED se nakonec rozhodl pro větší snížení. Šéf centrálních bankéřů se pak při své tiskové konferenci hodně snažil o to, aby své rozhodnutí okomentoval tak, aby obavy ze stavu americké ekonomiky rozptýlil. A to se mu zřejmě povedlo, protože po zasedání americké centrální banky se akciové trhy rozjely svižným tempem k novým maximálním hodnotám. Pozitivně dle očekávání reagovaly i trhy dluhopisové, pro něž je větší pokles pozitivním impulsem k poklesu tržních sazeb a nárůstu jejich ceny.