Ani historicky nejhorší měsíc pro finanční trhy nepřerušil letošní akciovou party.
Zasedání americké centrální banky bylo nepřekvapivě nejsledovanější událostí letošního září. Nikdo ze zúčastněných hráčů nepochyboval o tom, že poprvé od vypuknutí covidové krize dojde ke snížení základní úrokové sazby. Hrálo se tedy o to, jestli snížení bude o standardní čtvrtku procentního bodu nebo jestli americká centrální banka zahájí snižování rovnou snížením o půl procentního bodu. S napětím tak finančníci očekávali nejen jaké bude rozhodnutí FEDu, ale hlavně to, jak na toto rozhodnutí budou reagovat trhy. Nejvíc zajímavé totiž na zářijovém vývoji nebylo to, že dojde ke snížení sazby o čtvrt nebo půl procentního bodu, ale to, že analytici se tentokrát neshodli na tom, která z uvažovaných možností bude pro trhy lepší zprávou. Větší snížení sazeb totiž lze brát pozitivně i negativně. Pozitivní zprávou je to proto, že fakticky dojde ke snížení sazeb v ekonomice a to je vždy bráno jako nástroj pro podporu ekonomického růstu. Objevovaly se ale hlasy, které předvídaly, že větší snížení bude znamenat, že centrální bankéři předvídají horší stav ekonomiky, než kdyby snižovali méně. Že to tedy bude potvrzení, že ke snižování dochází pozdě a že se americká ekonomika recesi nevyhne. Menší snížení by z jejich pohledu předjímalo, že je vše pod kontrolou a že dojde ke kýženému hladkému přistání (zpomalení růstu bez recese).
FED se nakonec rozhodl pro větší snížení. Šéf centrálních bankéřů se pak při své tiskové konferenci hodně snažil o to, aby své rozhodnutí okomentoval tak, aby obavy ze stavu americké ekonomiky rozptýlil. A to se mu zřejmě povedlo, protože po zasedání americké centrální banky se akciové trhy rozjely svižným tempem k novým maximálním hodnotám. Pozitivně dle očekávání reagovaly i trhy dluhopisové, pro něž je větší pokles pozitivním impulsem k poklesu tržních sazeb a nárůstu jejich ceny.
Přesto i nadále velká část investorů varuje před přílišným optimismem a na historických datech ukazuje, že začátek snižování úrokových sazeb nebývá pro výkonnost akcií v následujících měsících i letech pozitivní zprávou. Ještě horší obrázek získáte, pokud se podíváte na poslední dva případy, kdy FED začal snižovat sazby poklesem rovnou o 0,5 procentního bodu.
Tyto historické údaje často svádí k jednoduchým úvahám, že pokles sazeb je pro akciové trhy negativní.
Určitě bychom neměli brát historii na lehkou váhu, protože jak víme, ta má tendenci se opakovat nebo alespoň rýmovat. Občas mám ale pocit, že se tady často zaměňuje příčina a následek.
Je naprostý nesmysl tvrdit, že akciové trhy klesají kvůli klesajícím úrokovým sazbám. To by samozřejmě nedávalo žádný smysl. Nižší úrokové sazby mají za úkol povzbudit ekonomiku, snížit náklady financování a zprostředkovaně tak zvýšit zisky firem, které se pozitivně promítají do cen akcií. Samotné snížení tak rozhodně akciové trhy dolů neposílá.
Ve všech případech je naprosto klíčový stav ekonomiky v době, kdy centrální banka sazby snižuje, resp. fakt, jestli v té době akciové trhy správně předvídají vývoj ekonomiky v následujících měsících. Pokud je snížení úrokových sazeb panickou reakcí na překvapivě špatná ekonomická čísla nebo neočekávané události (např: Covid), dochází následně k poklesům akciových trhů, ale ne kvůli sazbám, ale kvůli té příčině poklesu sazeb.
I proto bylo teď tak důležité, aby šéf FEDu přesvědčil investory, že tentokrát nejde o podobný případ, že žádné hrůzy v ekonomických indikátorech nevidí a že rychlejší pokles sazeb si může dovolit hlavně kvůli klesající inflaci. Ekonomiku dle jeho slov tak nyní není třeba povzbuzovat, ale „jenom“ jí přestat brzdit. Malý rozdíl v terminologii může způsobit velký rozdíl v reakci trhů. Jak už jsem psala výše, prozatím tomu investoři uvěřili a čas ukáže, jestli se na nás řítí průšvih podobný tomu ze začátku tisíciletí nebo finanční krizi z roku 2008. Klíčovými sledovanými ukazateli tak v následujících měsících budou především údaje z amerického trhu práce. Ty zatím vykazují mírné zhoršení, ale zatím žádnou tragédii.
Měli bychom jako dlouhodobí investoři poslouchat podobná varování a utíkat z akcií nebo bychom nad nimi měli mávnout rukou s tím, že „tentokrát je to jiné“?
Ani jedno.
Určitě si musíme dát pozor především na nereálná očekávání růstu produktů navázaných na akcie v následujících měsících a letech. Od loňského září vyrostl světový akciový index o téměř 30 %, což určitě bude nahrávat tvůrcům produktů, kteří tento úspěch akciových trhů budou chtít prodávat a vydávat ho za svou zásluhu. To budou promítat do svých marketingových materiálů a kampaní a vyvolávat tak dojem, že podobný vývoj mohou jejich klienti očekávat i v následujících letech. Je vysoce nepravděpodobné, že se tak stane. Nenechte tak u sebe vyvolat FOMO efekt. Dívejte se na dlouhodobou výkonnost a berte v úvahu, že po období nadprůměrných růstů, přichází období stagnace, korekce nebo hlubších propadů. Neposílejte do akciových trhů peníze, které budete brzy potřebovat. Ani teď, ani nikdy jindy.
Podobné je to i u trhů dluhopisových a na ně navázaných dluhopisových fondů. Pokud Vás finanční poradci a bankéři lákají na loňský a předloňský výnos 6 – 7 % a srovnávají to se stávajícím výnosem na spořících účtech, pamatujte na to, že klesající úrokové sazby se později projeví i na výnosech těchto produktů. Tím samozřejmě nechci říci, že nemáte do dluhopisů investovat. Jejich krátkodobý potenciál stále ještě vyčerpán není a i v dlouhodobém horizontu do portfolií patří. Jejich výnos s největší pravděpodobností bude vyšší než úroky na spořících účtech, ale 6 a více procent (především u fondů navázaných na české státní dluhopisy) už neočekávejte. Chcete-li jednodušše odhadnout očekávaný výnos dluhopisového fondu pro následující rok, hledejte v letáku fondu údaj „Výnos do splatnosti“ a od něj odečtěte údaj „Poplatky za správu“. Podotýkám, že za současné situace a při aktuální inflaci není očekávaný výnos okolo 4 % vůbec špatný.
Co se týče možných propadů na akciových trzích, nesnažte se jim za každou cenu vyhnout. Nevíte kdy přijdou a až přijdou, tak nevíte, jak budou hluboké a kdy jim bude konec. Naučte se s nimi počítat a využívat je pro svůj prospěch. Podívejte se na své portfolio, zkuste si odhadnout, jak by se vyvíjelo, pokud by se v následujícím roce akciové trhy propadly o 20, 30 i 50 % a zda by Vám to způsobilo nějaké objektivní problémy.
Pokud nemáte s investováním vůbec žádné zkušenosti, asi je teď pro Vás představa propadu o 50 % naprosto šílená. Pokud byste začali investovat do akcií teď a vložili tam najednou celoživotní úspory, dokážu si představit, že by to byl tak obrovský šok, že by Vám to znechutilo investování na mnoho let dopředu nebo spíš navždy. V takovém případě je lepší být opatrný, investovat postupně a nikam se nehnat. Ale pro investory, kteří začali před 10 a více lety, je 50% propad pouze korekcí jejich předchozích zisků. Já už teď například vím, že ani při propadu 50 % neklesne hodnota mého portfolia pod pořizovací hodnotu. A také vím, že poté mě pravděpodobně bude čekat rychlý návrat k ziskům. Jakmile překonáte prvních deset let, začne pro Vás být kolísání trhů snesitelnější a snesitelnější, drobné propady přestanete vnímat úplně a ty velké se naučíte snášet.
Ale nejenom velké nečekané propady nám finanční trh přináší. Poslední zářijový týden udělal velkou radost především investorům, kteří nepodlehli všeobecné skepsi vůči čínským akciím. Čínský vládní aparát totiž ukázal, jak to vypadá, když se rozhodne finančním trhům neškodit, ale naopak pomoci. Čínská centrální banka totiž rozhodla o masivní podpoře ekonomiky pomocí série nástrojů, včetně nám známého kvantitativního uvolňování. A čínský akciový trh nám v závislosti na tom ukázal, jak rychle se dokáže pohybovat i směrem nahoru. Index čínských akcií obchodovaných na burze v Hongkongu tak za pouhý týden vyrostl o více než 12 %. Letošní výkonnost tohoto indexu je tak nyní již vyšší než výkonnost slavného S&P 500. Stejně jako propady, tak i růsty mohou přijít někdy rychle a nečekaně, že si ani nestihnete všimnout, že tento vlak už Vám ujel. Čekat s hotovostí na propady nebo na růsty se tak většinou nevyplácí.
Není to tak dávno, kdy finančními médii proběhla zpráva, že podíl Indie ve světovém akciovém indexu předstihl podíl Číny. Po tomto týdnu se to pravděpodobně zase trochu změní.
Co je na rozložení tohoto indexu zajímavé, je fakt, že podíl obou těchto zemí zdaleka neodpovídá jejich podílu na celosvětovém HDP. Dle různých predikcí by v následujících dekádách měly obě tyto země předehnat USA v jejich podílu na světové ekonomice. Aktuální podíl USA na světovém HDP je pouhých 25 %. Hlavním důvodem pro tuto velkou nerovnováhu je fakt, že největší americké firmy ve skutečnosti nejsou pouze americké, ale jde o globální firmy, které obchodují své akcie na americkém akciovém trhu. I tak ale světové akciové indexy zdaleka nezobrazují skutečný podíl rozvíjejících se ekonomik na světovém HDP. Pokud tedy například investujete do čínských či indických akcií dle zobrazeného indexu MSCI ACWI, ve skutečnosti tyto země ve svém portfoliu výrazně podvažujete.
Dělám to s plným vědomím i já, protože regionální rozložení mého portfolia i portfolií mých klientů většinou +- odpovídá právě rozložení tohoto světového akciového indexu. Považuji to za zlatou střední cestu. Rozumím rizikům těchto zemí, které nemají vyspělý kapitálový trh a navíc podléhají velkému politickému riziku. Ale na druhou stranu zcela je vylučovat z portfolií je možná riziko ještě větší, protože dneska snad nikdo nepochybuje o tom, že rozvíjející se země budou i v následujících dekádách hlavním motorem budoucího ekonomického růstu.