Na investičních fórech čas od času narazím na dotaz „Jak a co si přečíst, či jak se jinak vzdělávat, pokud chci začít investovat“. Tazatel většinou získá velké množství doporučení, takže kdyby poslechl všechna, zřejmě by studoval několik let, než by skutečně s investováním začal. Proto se nyní pokusím dát dohromady pár ucelených informací o tom, kde a jak se začít vzdělávat v investicích.
Ještě než začnete, je důležité si uvědomit, jaký typ investora chcete být. První kámen úrazu je totiž v tom, že každý si pod pojmem investor představí trochu něco jiného. Pojďme si tedy představit 3 základní typy investorů a následné cesty k jejich vzdělávání.
Před pár dny jsem si na svém Twitterovém účtu povzdechla, že je občas těžké lidem vysvětlovat, že investování do akcií je celkem bezpečná cesta, jak se zajistit na důchod, když se někteří lidé chovají na burze jako v kasinu (viz. ukázková investiční horečka na akciích společnosti Microstrategy o které píšu v Komentáři k finančním trhům). Na to jsem dostala super komentář od uživatele @DanaJiri, který navrhoval přirovnat akcie ke sportu. Jsou sporty jako běh, plavání, které jsou vhodné pro všechny, ale akcie Microstrategy jsou něco jako Red Bull High Jump. A mě to přišlo úplně skvělé. A napadlo mě, že těch analogií mezi sportem a investováním vlastně můžeme najít mnohem víc.
Hlavní listopadovou událostí byly, nejen pro finanční trhy, jednoznačně americké prezidentské volby.
Na pár dnů přestali hlavní tržní hráči sledovat dříve důležité informace, jako je inflace, nezaměstnanost a úrokové sazby a zaměřili svojí pozornost na předvolební průzkumy a poté na sčítání hlasů. Jakmile bylo vítězství Donalda Trumpa jasné, akciové trhy to vzaly jako dobrou zprávu a zareagovaly prudkým růstem. Někteří analytici to zdůvodňovali více pro ekonomickým volebním programem nového prezidenta, jiní viděli hlavní důvod tom, že jednoznačné vítězství Donalda Trumpa znamená menší pravděpodobnost možných nepokojů. Těch se mnozí obávali v případě těsného vítězství Kamaly Harrisové a možného neuznání výsledků ze strany Trumpových příznivců. Ve skutečnosti je možné, že prostě lidé po volbách chtěli nakupovat a stejného růstu bychom se dočkali i v případě vítězství Kamaly Harrisové. To už se ale nedozvíme. Každopádně platí to, že týden po volbách překročil americký akciový index S&P 500 další významnou hranici 6 000 bodů.
Na finančních trzích jsou měsíce, které se důležitými událostmi jen hemží a měsíce, kdy se prakticky nic podstatného nestane. I v takových měsících musí analytici, komentátoři, finanční média, blogeři, youtubeři i poradci vyvíjet svou činnost a finanční trhy nějak okomentovat. I já, když pro vás připravuji každý měsíc komentář k finančním trhům, někdy horko těžko hledám témata, která jsou důležitá pro dlouhodobé investory. A teď si představte, že existuje televize, která o finančních trzích informuje 24/7. K investorům se tak dostávají stovky a stovky různých informací, z nichž je pro ně relevantní prakticky jen zlomek.
Říjen je měsíc, ve kterém se v historii na finančních trzích událo mnoho turbulentních událostí. Vzpomeňme například na pád investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, největší jednodenní propad v roce 1987 nebo nejznámější krach na newyorské burze v roce 1929. Všechny tyto události se odehrály v říjnu. Proto investoři bývají často s blížícím se říjnem trochu nervózní. Obzvlášť, když už se delší dobu mluví o tom, že vývoj akciových trhů je v poslední době spíše nadprůměrný.
Analytici finančních trhů bývají často (právem) kritizováni za to, že jejich předpovědi málokdy vyjdou. Často bývají přirovnáváni k meteorologům. Tam jsme se ale zrovna nedávno mohli přesvědčit, že především v krátkém horizontu, jsou na tom meteorologové mnohem lépe. Takže toto přirovnání není pro meteorology, kteří například velmi dobře předpověděli katastrofické povodně a pomohli tak zachránit mnoho škod, úplně fér.
Ani historicky nejhorší měsíc pro finanční trhy nepřerušil letošní akciovou party.
Zasedání americké centrální banky bylo nepřekvapivě nejsledovanější událostí letošního září. Nikdo ze zúčastněných hráčů nepochyboval o tom, že poprvé od vypuknutí covidové krize dojde ke snížení základní úrokové sazby. Hrálo se tedy o to, jestli snížení bude o standardní čtvrtku procentního bodu nebo jestli americká centrální banka zahájí snižování rovnou snížením o půl procentního bodu. S napětím tak finančníci očekávali nejen jaké bude rozhodnutí FEDu, ale hlavně to, jak na toto rozhodnutí budou reagovat trhy. Nejvíc zajímavé totiž na zářijovém vývoji nebylo to, že dojde ke snížení sazby o čtvrt nebo půl procentního bodu, ale to, že analytici se tentokrát neshodli na tom, která z uvažovaných možností bude pro trhy lepší zprávou. Větší snížení sazeb totiž lze brát pozitivně i negativně. Pozitivní zprávou je to proto, že fakticky dojde ke snížení sazeb v ekonomice a to je vždy bráno jako nástroj pro podporu ekonomického růstu. Objevovaly se ale hlasy, které předvídaly, že větší snížení bude znamenat, že centrální bankéři předvídají horší stav ekonomiky, než kdyby snižovali méně. Že to tedy bude potvrzení, že ke snižování dochází pozdě a že se americká ekonomika recesi nevyhne. Menší snížení by z jejich pohledu předjímalo, že je vše pod kontrolou a že dojde ke kýženému hladkému přistání (zpomalení růstu bez recese).
FED se nakonec rozhodl pro větší snížení. Šéf centrálních bankéřů se pak při své tiskové konferenci hodně snažil o to, aby své rozhodnutí okomentoval tak, aby obavy ze stavu americké ekonomiky rozptýlil. A to se mu zřejmě povedlo, protože po zasedání americké centrální banky se akciové trhy rozjely svižným tempem k novým maximálním hodnotám. Pozitivně dle očekávání reagovaly i trhy dluhopisové, pro něž je větší pokles pozitivním impulsem k poklesu tržních sazeb a nárůstu jejich ceny.
