Na investičních fórech čas od času narazím na dotaz „Jak a co si přečíst, či jak se jinak vzdělávat, pokud chci začít investovat“. Tazatel většinou získá velké množství doporučení, takže kdyby poslechl všechna, zřejmě by studoval několik let, než by skutečně s investováním začal. Proto se nyní pokusím dát dohromady pár ucelených informací o tom, kde a jak se začít vzdělávat v investicích.
Ještě než začnete, je důležité si uvědomit, jaký typ investora chcete být. První kámen úrazu je totiž v tom, že každý si pod pojmem investor představí trochu něco jiného. Pojďme si tedy představit 3 základní typy investorů a následné cesty k jejich vzdělávání.
Finanční trhy se během března snažily vypořádat s faktem, že nejmocnější muž světa nápadně připomíná krále z pohádky Pyšná princezna.
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Přesně tak vypadaly tanečky okolo zavádění a odkládání platnosti celních opatření ze strany amerického prezidenta. A jestli se finančním trhům něco nelíbí, tak je to nejistota. A v březnu to tak daly výrazně najevo. V minulém komentáři jsem mluvila o tom, že panika na trzích rozhodně není, ale že bychom se měli připravit na to, že může kdykoliv přijít. A březnové dění nám přineslo malou ochutnávku.
Obchodní války ekonomice nesvědčí. A to ani ekonomice té země, která cla zavádí. A tak je jasné, že zavádění cel ze strany nové americké administrativy není pro trhy dobrou zprávou. Zajímavé však bylo sledovat, jak trhy reagovaly na názorové veletoče amerického prezidenta. Po prvním oznámení cel šly trhy dolů. Poté, co bylo opatření pozastaveno, šly trhy nahoru. Po opětovném zavedení šly trhy dolů. A po opětovném odvolání šly trhy…….světe div se, opět dolů. Asi tak nějak vypadal vývoj amerického akciového trhu v první polovině března. Cla jsou bezesporu špatná zpráva, ale firmy si na ně mohou zvyknout a upravit své obchodní strategie. Horší je nejistota. Ta znemožňuje plánování a přizpůsobování se změnám. Proto je pro investory nepředvídatelnost a neustále se měnící rozhodnutí Donalda Trumpa větší riziko než samotná cla. Proto pokračovaly v poklesu, i když americký prezident zavedení cel opět pozastavil. Dokonce ani kryptoměny už nereagují růstem na další rétorickou podporu krypta na twitterovém účtu Donalda Trumpa.
Březnový vývoj byl vůbec poměrně neobvyklý. Po dlouhé době se totiž výprodeje týkaly především amerických akcií. Evropské akcie naopak výrazně rostly a lépe se dařilo i rozvíjejícím se trhům, především Číně. Takže zatímco americké akcie dosáhly hranice korekce (10 % pokles od maxim), evropské a čínské akcie dosahují letos výrazných zisků. Zcela mimořádný byl růst akcií z regionu Střední a Východní Evropy včetně českých akcií.
Americká banka Bank of America zveřejnila, že došlo k největšímu přesunu z amerických akcií do evropských od roku 1999. Kdo tedy drží globálně diverzifikované akciové portfolio, tak březnové propady nijak výrazně nepocítil. Naopak nejhůře na tom byly v březnu investoři, kteří v rámci amerických akciových trhů vybírali pouze akcie ze skupiny tzv. Magnificent 7. Ty totiž letos výrazně korigují zisky z předchozích let. Největší propad z nich utrpěla automobilka Tesla, která navíc doplácí na politickou angažovanost Elona Muska.
Proč je najednou takový zájem o evropské akcie? Může za to opět Donald Trump. I když je zřejmé, že případná cla negativně ovlivní i vývoj evropské ekonomiky, někam investoři odcházející z USA mířit musí. To ale není ten hlavní důvod. Hlavním důvodem pro růst akcií evropských firem, je fakt, že Evropa je díky současné geopolitické situaci dotlačena k tomu, aby přestala spoléhat na to, že Spojené státy zajistí její bezpečnost. A tak máme na stole plány na navýšení výdajů na obranu v obrovské výši. Německo kvůli tomu dokonce změnilo ústavu a odbrzdilo svou dluhovou brzdu, aby mohlo zafinancovat plánované mimořádné výdaje na obranu a infrastrukturu ve výši 500 mld. EUR. Obrovské plánované výdaje na zbrojení i za cenu vyššího zadlužení budou znamenat výrazné ekonomické stimuly. A nebude se to týkat jen zbrojařských firem. Plánovaný balíček bude mít pozitivní efekt na všechny sektory ekonomiky a může pomoct i ekonomikám dalších evropských zemí, včetně České republiky. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku by mělo evropské navýšení výdajů na obranu ze 2 % na 3,5 % efekt na zvýšení celkového HDP o 0,9 – 1,5 %. A to se investorům líbí. Tedy investorům akciovým.
Těm dluhopisovým se to líbí o poznání méně, protože rostoucí zadlužení znamená zvýšenou nabídku dluhopisů, která povede k nucenému růstu výnosů a to, jak už víme, negativně ovlivní cenu stávajících dluhopisů. Logicky se nejhůře dařilo dluhopisům německým. Ale dluhopisy nejsou akcie. Takže ač média dopady na dluhopisový trh popisovali celkem dramaticky, ve skutečnosti pravděpodobně ve Vašich dluhopisových portfoliích velké drama nevidíte. Obzvláště pokud dluhopisové produkty, které v portfoliu máte, mají spíše kratší dobu do splatnosti (pod 5 let), pravděpodobně se to projevilo pouze v mírném poklesu nepřesahujícím 1 %. Od začátku roku jsou tak fondy a ETF investujících do investičních dluhopisů stále v plusu. Opětovné obavy z inflace naopak pomáhají dluhopisům, jejichž výnos je navázán na vývoj inflace.
Kromě toho, že se v březnu nedařilo americkým akciím, výrazně se propadla i americká měna. Což také není úplně obvyklý scénář. Propady akciových trhů bývají totiž většinou spojeny s posílením dolaru, kam se běžně uchylují investoři jako do bezpečného přístavu. To opět naznačuje, že USA a americký dolar nemají svojí pozici na světových finančních trzích navždy jistou.
A ještě jednu zajímavou změnu současný vývoj přináší. Evidentně se v posledních týdnech snížila korelace mezi americkými akciemi a zbytkem světa. Pryč jsou doby, kdy evropské akcie téměř stoprocentně reagovali na vývoj akcií amerických. Byl to také jeden z argumentů investorů, kteří do svého portfolia zařazovali pouze americké akcie. Proč si zvyšovat riziko svého portfolia investováním do méně vyspělých kapitálových trhů, když ty jsou co se týče směru téměř stoprocentně korelované s trhy americkými? Teď je to jinak. Vzhledem k tomu, že nyní investoři realokují regionálně svá portfolia a navyšují investice mimo USA, když přicházejí z USA špatné zprávy, a naopak, dá se pozorovat na denní bázi téměř negativní korelace. Tedy když americké trhy klesají, evropské rostou a naopak.
Zatím je to velmi krátká doba, aby se pouze z letošního vývoje dala usuzovat nějaké zásadní změna, ale současný vývoj krásně ukazuje, k čemu je regionální, sektorová i měnová diverzifikace.
V druhé polovině měsíce se situace trochu uklidnila. Přispělo k ní i zasedání americké centrální banky. Ta sice neudělala nic zásadního, ale přesto, nebo právě proto, americké akciové trhy trochu uklidnila. Na jednu stranu nebyl FED příliš optimistický. Snížil odhad růstu HDP a naopak zvýšil očekávanou inflaci. To by přiblížilo americkou ekonomiku blíže k obávanému scénáři stagflace. Na druhou stranu investoři pozitivně reagovaly na to, že FED neplánuje žádnou zásadní změnu v současné politice. Úrokové sazby zůstaly zatím beze změny, ale dál se očekává mírné snížení sazeb do konce roku a jako podporu ekonomiky FED oznámil snížení tempa tzv. kvantitativního utahování, bude tedy stahovat volné peníze z trhu snižováním objemu nakoupených dluhopisů v pomalejším tempu. Žádné radikální změny nebo překvapení. A přesně tohle pomohlo ke snížení paniky vyplývající z nejistoty, kterou na trhy přináší politici.
Jenže ještě před koncem měsíce přišel Trump s dalším oznámením cel, na což reagovaly negativně americké, ale i evropské trhy.
Beze změny zůstává základní úroková sazba i u nás v ČR. I u nás bankéři věnují pozornost proinflačním rizikům a jsou tak v dalším uvolňování měnové politiky opatrní. Dle vyjádření centrálních bankéřů i ekonomů se nyní základní úroková sazba blíží své neutrální úrovni a nečeká se tak další zásadní snižování. Do budoucna se tak očekává ustálení sazby na úrovni 3,5 nebo 3,25 %.
K výraznějšímu snížení by došlo pouze v případě vážných ekonomických problémů. Snížení úroků na hypotéčních úvěrech se tak zřejmě dočkáme pouze v případě, že by výrazně poklesla poptávka a banky by museli začít bojovat o své zákazníky. Úroky na spořicích účtech pravděpodobně ještě trochu poklesnou a po zdanění těžko budou dosahovat úrovně inflace.
Lehkou kocovinkou po mejdanu oslavujícím nového amerického prezidenta by se dal nazvat stav, ve kterém se nacházely finanční trhy během letošního února.
Investoři si začali uvědomovat, že ekonomické problémy a rizika zvolením nového prezidenta jako mávnutím kouzelného proutku nezmizely a že naopak některé z jeho opatření mohou mít nejen na americkou ekonomiku i nepříznivý vliv. Nejvíce negativně vnímají finanční trhy plány nové americké administrativy na zvýšení cel, které v konečném důsledku poškodí nejenom země, proti kterým budou zavedena, ale i amerického spotřebitele a tudíž i samotné Spojené státy. Ostře sledovaná inflace, kterou se pořád nedaří definitivně zkrotit, tak může opět nepříjemně vystřelit vzhůru a to opět zabrzdí netrpělivě očekávaný pokles úrokových sazeb.
Už mnohokrát jsem se ve svých článcích zamýšlela nad tím, co pro mě znamenají peníze a jak si je co nejlépe užít. Ale vždy jsem spíše než samotné peníze měla na mysli majetek, neboli také bohatství, kapitál, aktiva…. zkrátka něco, co má hodnotu, dá se prodat a za něco užitečného vyměnit. Ale co jsou vlastně samotné peníze? Mají samy o sobě nějakou hodnotu? K této otázce mě přivedla vášnivá diskuze během posledních týdnů ohledně budoucnosti tradičních tzv. fiat měn a bitcoinu. Ta diskuze už se samozřejmě vede dlouho, ale v poslední době dost vygradovala, když prezident Trump a nově také v ČR guvernér ČNB oznámili záměr nakupovat bitcoin do devizových rezerv státu.
Pesimismus z konce minulého roku vydržel v tomto roce jenom pár dní. Pak přišla inflační čísla a chamtivost nabrala nový směr vzhůru.
Zveřejnění americké inflace za prosinec bylo jako vždy velmi očekávanou událostí. Dobrá ekonomická čísla naznačovala, že by se inflace mohla opět utrhnout ze řetězu a toho se tržní hráči a především dluhopisoví investoři obávali. A přestože se roční míra inflace se svou výší 2,9 % téměř dotkla v prosinci horní hranice tolerančního pásma (tedy pásma, ve kterém považuje centrální banka inflaci za akceptovatelnou), investoři byli spokojeni.
Toto číslo bylo totiž lepší, než se očekávalo. A jak již víme, srovnání s očekáváním je to, co hýbe finančními trhy. A tato zpráva byla tou hlavní lednovou zprávou, která vrátila akciové, ale i dluhopisové trhy na růstovou trajektorii. Americký akciový index dosáhl v lednu nových maximálních hodnot a světový akciový index se jim přiblížil na dohled.
Naštěstí pro mě, jako pro autora obsahu, na konci měsíce přišlo přeci jenom na trh trochu vzruchu. O to se postaral čínský start-up jehož jméno ještě minulý týden prakticky nikdo neznal a jehož aplikace se takřka přes noc stala nejstahovanější aplikací na světě. Aplikace DeepSeek, která byla uvedena na trh, totiž dokáže konkurovat známým AI chatbotům ChatGPT a Gemini a přitom její trénink stál údajně mnohem méně peněz a nebyly na ní potřeba ty nejdokonalejší chipy, které kromě NVIDIE nikdo jiný vyrobit neumí. Tyto informace, i když se dají z čínských zdrojů považovat za nepříliš důvěryhodné, zcela logicky zamávaly s hodnotou akcií všech společností vyrábějících polovodiče a především právě zmíněné NVIDIE, která vyrábí ty nejdokonalejší chipy. To stáhlo dolů celý technologický sektor (Technologický NASDAQ poklesl o více než 3 %, zatímco tradiční DJIA zakončil tento „panický“ den dokonce v plusu).
Média už začala vytahovat z rukávů panické titulky. NVIDIA má obrovskou tržní kapitalizaci, takže když její akcie ztrácely během jednoho dne až 17 %, měly pro svá katastrofická čísla celkem nabito. Viz. titulek „Největší jednodenní pokles tržní kapitalizace jedné firmy v historii“. Samozřejmě před 20 lety, když ani všechny firmy v indexu S&P 500 neměly takovou tržní kapitalizaci, jako má dneska jedna firma, nezpůsobil by ani 90% propad jedné firmy v absolutní hodnotě takovou ztrátu. A stejně tak za 20 let bude při stále pokračujícím nárůstu nominálního objemu tržní kapitalizace celého investičního vesmíru ta aktuální ztráta působit jako nic. Takže zatímco některá komerční média už děsila běžné investory panikou na Wall Street, z řad zkušených investorů na Twitteru zaznívaly předpovědi jepičího života této korekce. A to se také stalo. Už druhý den začaly trhy opět růst, jako by se nic nestalo. I samotná NVIDIA část svých ztrát začala umazávat a když si trošku odzoomujete a podíváte se na pětiletý vývoj hodnoty akcií této společnosti, tak na nich vidíte opravdu jen malé zaškobrtnutí. NVIDIA se nyní pohybuje někde na hodnotách z října loňského roku a za rok je pořád skoro 100 % v plusu.
V konečném důsledku, pokud by to bylo skutečně tak, že je možné vyvíjet AI s mnohem menšími náklady a s mnohem jednoduššími technologiemi, než se dosud předpokládalo, je to vlastně báječná zpráva. Znamená to, že si tento vývoj bude moci dovolit mnohem více firem a mnohem méně firem bude závislých na těch velkých gigantech, kteří z této AI revoluce dosud jako jediní profitovali. To může znamenat mnohem rychlejší adaptace AI do běžného života firem a obrovské zvýšení produktivity práce a nebývalý ekonomický boom, který s sebou každá průmyslová revoluce přináší. To by se samozřejmě projevilo v dalším nárůstu cen akcií a tentokrát nejenom v cenách vybraných akcií technologických gigantů, ale všech akcií, i menších firem a i neamerických firem.
Stále netrpělivě očekávaná korekce či dokonce splasknutí akciové bubliny by tak vůbec nemuselo přijít a časovači trhu by se tak mohli jen koukat na další gigantický růst. To je samozřejmě jen jeden z možných scénářů, na který je třeba být připraven. Rizik, že se tento scénář nenaplní je stále dost a i s tím musíme samozřejmě počítat.
Poslední lednovou událostí, na kterou investoři čekali, bylo zasedání americké centrální banky a její rozhodnutí o sazbách. Všeobecně se očekávalo, že FED sazby ponechá na stejné úrovni. To se také stalo, a to i přesto, že se nový americký prezident pokusil na dálku zatlačit na centrální banku, když z Davosu vyzval k okamžitému snížení úrokových sazeb. Americký Fed ho nicméně neposlechl a ponechal prozatím úrokové sazby na stávajících úrovních. Uši i oči investorů se tak obrátily ke sledování následné tiskové konference šéfa centrální banky, aby vyhodnotili všechny verbální i neverbální náznaky dalšího vývoje. A vyhodnotili to tak, že centrální banka bere riziko inflace stále dost vážně a nehodlá i přes tlak prezidenta pokles sazeb nijak uspěchat. To optimistickou náladu opět trochu zkazilo, ale celkově byl leden opět dalším z pozitivních měsíců jak pro akciové, tak pro dluhopisové trhy.
V únoru nás pak čeká tzv. výsledková sezóna, kdy budou firmy postupně zveřejňovat své výsledky za poslední čtvrtletí loňského roku, což naznačí, jak moc jsou opravdu současné ceny akcií přepálené.
To vzrůšo okolo DeepSeek a NVIDIE mi však připomnělo jednu důležitou věc, na kterou je třeba při investování myslet. A to jak rychle a nečekaně se mohou věci zvrtnout a jak obtížné je dělat dlouhodobé sázky na jednotlivé firmy. Pojďme se teď spolu zasnít a představit si, že jsme v roce 1997. Koukáme se na tento přehled 10 největších firem světa a dostanete za úkol vybrat jednu jedinou firmu, na kterou vsadíte všechny svoje peníze na 30 let.
V tom k Vám přijde člověk z budoucnosti a řekne Vám, že má pro Vás 1 zaručenou informaci z roku 2025. Ta informace bude:
V roce 2024/2025 dojde k obrovské technologické revoluci – vývoji strojového učení a umělé inteligence -to ale ke svému vývoji bude potřebovat obrovské množství technologicky velmi dokonalých čipů.
Na jakou firmu byste po obdržení této informace vsadili?
Vy víte, kam tím mířím a možná ten Intel neřeknete, ale já bych si určitě vsadila na Intel a jsem přesvědčená o tom, že většina z vás taky. A jak by to dopadlo?
Dneska byste horko těžko byli na svém:-(
Podobný příběh by se dal vyprávět na příkladu Nokie, Blackberry i dalších hvězd minulosti. Co tím chci říct?
V poslední době jsem četla mnoho analýz ukazujících, že současná cena akcií NVIDIE, ale i třeba Applu nebo i dalších dnešních hvězd není přepálená, protože tyhle firmy mají tak obrovskou konkurenční výhodu a před sebou tak obrovský nárůst tržeb, že tady zkrátka nelze prohrát. Tyto analýzy znějí rozumně a svádí k tomu na akcie těchto společností vsadit více, než je zdrávo. Jenže jak ukázal i DeepSeek, stačí málo a všechno může být úplně jinak. A ta změna může přijít tak rychle, že vůbec nestihnete zareagovat. Při investování do individuálních akcií musíte nejen vystihnout, kam se bude ubírat svět, ale také jak v tom světě obstojí management dané firmy a jestli dokáže udržet krok. A to po velmi dlouhou dobu.
Jediné řešení, jak se nevystavovat tomuto riziku v neúměrné míře je dostatečná diverzifikace. A čím více jsou pro Vás peníze, které v akciích máte, důležité (zejména pokud slouží jako Vaše zajištění na stáří), tím více diverzifikované by Vaše portfolio mělo být. A ač nejsem příznivec čistě pasivního, indexového investování, tak v tomhle případě udělá za nás velmi záslužnou práci. V tomhle případě nám do indexu dosadil NVIDII a umožnil nám na jejím úspěchu participovat ještě dřív než jsme zjistili, že nějaká NVIDIE vůbec existuje.
Peníze by nám měly přinášet radost. Pokud přinášejí starost, jsou nám k ničemu, a to i v případě, že jich je hodně. Přijít na to, jak mít ze svých peněz co největší radost, je možná ještě těžší než přijít na to, jak je vydělat nebo dobře investovat. Když mi bylo 20 let, snila jsem o tom, že bych šla do nákupního centra a utratila za jeden den 10 tis. CZK za oblečení. Byla to tehdy částka, která odpovídala mé měsíční hrubé mzdě. Možná bych si to dovolit mohla, našetřeno jsem něco měla, ale zodpovědnost mi to nedovolila. Bylo to pro mě zkrátka tenkrát moc peněz na to, abych je utratila za jeden den za něco, co nemá trvalou hodnotu. Dneska bych tuto částku navýšenou o inflaci mohla utratit jednou za čas celkem bez výčitek, ale nějak už mě to neláká. Ten zážitek, který bych z toho tenkrát měla, už teď zřejmě nikdy nezažiju. Ty peníze, resp. to zboží, které si dnes za ně (i když jsou zhodnocené o inflaci) koupím, už mají dneska pro mě mnohem menší hodnotu než tenkrát.
Lednový komentář jako každý rok patří nejen vývoji za poslední měsíc, ale také shrnutí za celý uplynulý rok.
Rok 2024 se zařadí mezi roky, jejichž průběh byl úplně jiný, než investoři a analytici očekávali. Pojďme si tedy na začátek krátce shrnout, jaká byla většinová očekávání pro rok 2024.
Výhledy na ekonomický vývoj se víceméně potvrdily. Většina expertů očekávala tzv. hladké přistání, tedy spíše zpomalení ekonomiky než recesi, postupné snižování úrokových sazeb, usídlení inflace v tolerančním pásmu, stále však atakující jeho horní hranici a pokračující geopolitické napětí.
