Který z investičních nástrojů je více rizikový? Globální akciový fond nebo neveřejný dluhopis s fixním výnosem? Na první pohled se zdá, že je to určitě akciový fond. Jeho cena totiž hodně kolísá a kolísavost ceny neboli volatilita se často používá jako hlavní měřítko rizikovosti. Na rozdíl od ostatních rizik je totiž poměrně jednoduše měřitelná. Ale ve skutečnosti volatilita měří pouze jedno z mnoha rizik, které je třeba vzít v úvahu, než do dané investice vložíme své peníze.
Pravděpodobnost, že se cena, výnos, zisk atd. budou během určitého období měnit. Obecně se volatilita vyjadřuje jako směrodatná odchylka od střední hodnoty možných cen, výnosů, zisků za určitou časovou jednotku. Rozeznává se volatilita historická, spočívající na údajích z minulosti, a implikovaná, která odpovídá v daném okamžiku očekávané budoucí volatilitě.
Myslíte si třeba, že je větší pravděpodobnost, že zkrachuje všech 100 společností v globálním akciovém fondu nebo že zkrachuje jedna společnost, od které jste si koupili dluhopis? Z tohoto pohledu je pro mě mnohem rizikovější ten dluhopis. A z dlouhodobého pohledu je pro mě osobně větší riziko, že přijdu o celou investici, než že mi investice v čase kolísá.
Když produkt nikdo neoceňuje, neznamená to, že jeho hodnota nekolísá
U produktů, které se obchodují na burze, se stanovuje aktuální cena na základě nabídky a poptávky. Takový produkt může vypadat velice rizikově, protože jeho cena neustále kolísá. Naopak produkt, který nikdo neoceňuje, může vypadat jako bezpečný, protože na výpise vidíme stále stejnou cenu. Ta může být ale úplně nereálná resp. nerealizovatelná. Že je někde problém zjistíte, až když budete chtít investici prodat a nikdo ji od vás nekoupí. Nebo ještě hůř, když při splatnosti nedostanete své peníze zpět. Takže z pohledu nebezpečí, že přijdete o celou investici je mnohem lepší, když se cena automaticky neustále ověřuje na trhu. Vy tak v každém okamžiku víte, za kolik a v jakém časovém horizontu jste schopni danou investici prodat.
Krize odhalují skutečná rizika
Přesně před deseti lety vrcholila jedna z největších finančních krizí v novodobé historii. Možná si ještě budete pamatovat několik příkladů, které nám ukázaly skrytá rizika „bezpečných“ produktů.
1. Reico nemovitostní fond ČS
Fond stabilně rostl bez větších kolísání i po propuknutí hypoteční krize v roce 2007. Až prakticky po jejím skončení, 20. 4. 2009 byla společnost nucena přecenit nemovitosti ve svém portfoliu a hodnota fondu ze dne na den klesla o více než 14%. Smůla pro investora , kterému den poté vypršel investiční horizont pro tento fond. Nadšený asi taky nebyl ten, kdo den předtím tento fond nakoupil povzbuzen tím, jak hezky fond krizi přestál.
2. České státní dluhopisy
Ano, i tato, v klidných časech velmi bezpečná investice, se stala v krizové době pro investory pastí. V říjnu 2008 totiž trh těchto dluhopisů zcela zamrzl a dluhopisy nebylo možné na trhu vůbec prodat. A to přesto, že dopady globální finanční krize na Českou republiku byly spíše mírné. Důvodem k zamrznutí trhu bylo, že banky hromadily hotovost, protože kvůli globální finanční krizi přestaly na vyspělých trzích prakticky fungovat mezibankovní půjčky. Opět smůla pro investory, kteří zrovna v této době zainvestované peníze nutně potřebovali.
3. Fondy peněžního trhu
Fondy peněžního trhu byly před propuknutím krize velmi oblíbené. Prodávaly se jako alternativa ke spořícím účtům a tehdejší stabilní výkonnost potvrzovala argumentaci prodejců, že jde o bezrizikový produkt. Přišly ale nečekané poklesy hodnoty, způsobené krachem banky Lehman Brothers a následně také islandských bank. Přestože poklesy fondů nebyly pro zkušeného investora příliš dramatické, bylo to něco, co investoři, resp. střadatelé vůbec nečekali. A nikoliv padesátiprocentní poklesy akcií, ale právě poklesy fondů peněžního trhu způsobily dosud trvající velkou nedůvěru Čechů v investice.
Právě při desetiletém výročí poslední krize je možná správný čas se podívat na své portfolio a představit si, jak by asi obstálo v podobné krizi. Jak se bude dařit novým typům investic, které v minulé krizi ještě neexistovaly? Kolik společností nebude schopno splatit své dluhopisy? Kolik bude nesplacených úvěrů, které se prodávají prostřednictvím tzv. P2P platforem? Když tak o tom přemýšlím, tak je to celkem zajímavý námět na samostatný článek 🙂
Samozřejmě nechci říct, že vysoce kolísavé investice nenesou žádné riziko. Naopak v krátkém horizontu jsou spíš hazardem než investicí. A nezkušený investor musí takovou investici opravdu zvážit a rozhodně se do ní nevrhat po hlavě a se všemi úsporami. Nicméně riziko investice není jenom ve volatilitě. Čím méně rizikový se produkt na první pohled jeví, tím obezřetnější je třeba být při zvažování ostatních rizik. Největší rizika jsou ta, která nejsou na první pohled vidět, tzv. černé labutě. (Skvěle je popsal Nassim Nicholas Taleb ve své stejnojmenné knize).
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru investičního zpravodaje a budete dostávat měsíčník nabitý informacemi ze světa investic včetně upozornění na nové blogové příspěvky.