V minulém komentáři jsem ukazovala na příkladu druhé světové války, jak se obvykle trhy během války chovají. Březnový vývoj nám ukázal, že válka na Ukrajině není výjimka. Po počátečním šoku, se trhy postupně vzpamatovávají a pozitivně reagují na každý, byť minimální posun při vyjednávaní příměří. Špatné zprávy ignorují, ty jsou již v cenách dávno započítány. Případný vleklý konflikt je prakticky nezajímá. Světový akciový index tak byl ke konci března asi 5 % od svých maxim a skoro o 5 % výše než 23.2., tedy v den před zahájením ruské invaze. Válka tak je pohledem na světové akciové trhy zapomenuta.
Středoevropský region je na tom z logiky věci o něco hůře, ale i tady se akcie poměrně rychle vzpamatovávají. I kurz české koruny se postupně vrací k předválečným hodnotám. Veškerá pozornost světových investorů se tak obrací zpátky do USA a pozorně sleduje každé slovo šéfa FEDu. Americká centrální banka v polovině měsíce dle očekávání zvedla úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu a oznámila rychlejší zvedání sazeb v průběhu roku. Riziko inflace vidí centrální bankéři jako hlavní problém. Obavy z rychlejšího zvedání sazeb zmírnila rétorika Jeremyho Powella, který prezentoval pozitivní výhled na americkou ekonomiku, která by tak vyšší sazby měla bez problémů ustát. I Evropská centrální banka začíná uvažovat o zvední sazeb již v letošním roce.
Úrokové sazby v ČR
Poslední březnový den opět rozhodovala Česká národní banka o zvýšení základní úrokové sazby. Přestože na v tuto chvíli působí na inflaci jednoznačně především vnější faktory způsobené válkou na Ukrajině, ČNB pokračuje ve zvedání sazeb. Snaží se tak udržet i relativně vyšší sazby oproti USA a EU, aby udržela trend posilování koruny. Silnější koruna totiž velmi pomáhá se zvládáním vnějších inflačních tlaků. Očekávaní analytiků se pohybovaly mezi zvýšením o 0,5 či 0,75 procentního bodu. ČNB tentokrát nepřekvapila a zvedla sazby o očekávaných 0,5 procentního bodu na 5 %. To samozřejmě nadále zdraží veškeré financování. První z velkých bank ještě během dne oznámila výrazné navýšení sazeb hypotéčních úvěrů. Úvěr na 80 % hodnoty nemovitosti při 5% fixaci nabízí za 5,49 %. Ostatní banky asi nebudou příliš otálet s podobným navýšením. Při refixaci úvěrů se tak splátky mohou i zdvojnásobit. To může způsobit problémy těm, kteří dosud se splácením byli na hraně nebo těm, komu již nájemné z investičního bytu splátku nedokáže pokrýt. V následujících měsících tak proti sobě půjdou faktory, které zvedají ceny nemovitostí proti těm, které tlačí ceny dolů. Výsledkem tak je většinové očekávání stagnace cen nemovitostí. Ceny méně kvalitních nemovitostí a nemovitostí v méně žádaných lokalitách můžou klesat. I „pouhá“ stagnace cen nemovitostí může být pro investory velmi nepříjemná. Především pro ty, kteří ve své strategii spoléhají především na růst cen, nikoliv na příjem z nájmu.
Jak to bude s inflací
Inflace zůstává i nadále pro investory největším strašákem. Naděje, že ke konci roku již inflace klesne k normálním hodnotám, je kvůli válce na Ukrajině prakticky pryč a čím dál více se skloňuje nepříjemné slovo stagflace. Nemůžeme se divit podnikatelům, že udělají vše proto, aby inflaci dokázali promítnout do svých cen. Zaměstnanci také určitě nebudou pozadu se svými mzdovými požadavky. Téma zdražování už je tak viditelné, že se nutně musí promítnout do chování firem i zaměstnanců. Inflaci tak nejspíš zastaví až pokles poptávky spojený se sníženou kupní silou, která doprovází ekonomický pokles. Pro tento rok už je prakticky jisté, že takové portfolio, které inflaci porazí a zároveň nebude vystaveno nepřiměřenému riziku ztráty kapitálu, není možné sestavit. Pro krátkodobé a střednědobé cíle se minimálně pro tento rok musíme smířit s reálnou ztrátou. Pro dlouhodobé cíle je třeba se zaměřit na taková aktiva, která dokáží přínášet reálný výnos bez ohledu na inflaci. V tuto chvíli bych vám tak pro zvládnutí inflace radila méně utrácet a rozumně investovat. Není potřeba jít za každou cenu do co nejvyššího výnosu i za cenu nepřiměřeného rizika. Investice do vzdělávání a inovací také může být rozumnou investicí. Můžete tak být o krok napřed v případě horší ekonomické situace.
Uprchlická vlna a její vliv na ekonomiku země.
Příliv urpchlíků z Ukrajiny přináší české ekonomice nové hrozby, ale také velké příležitosti. Já věřím tomu, že ty příležitosti převáží. Ke konci března přišlo z Ukrajiny do ČR téměř 250 tis. válečných uprchlíků, především žen a dětí. Pokud by se situace na Ukrajině zlepšila, část z nich se vrátí domů, ale část naopak mohou doplnit muži, kteří musí nyní na Ukrajině zůstat a bránit tak svou vlast. Nejde o nevzdělané, nepřizpůsobivé lidi, kteří sem přichází pobírat dávky. Jde o lidi mnoha profesí, kteří chtějí pracovat. Stát nyní vydává nemalé prostředky na zvládnutí této uprchlické vlny. Na druhou stranu nám tato uprchlická krize může přinést víc než jen dobrý pocit z toho, že pomáháme lidem v nouzi. Může nám totiž pomoct vyřešit letitý problém s nedostatkem pracovních sil ve všech oborech. Nedostatek lidí je aktuálně ve specializovaných oborech, jako je IT, ale také v oborech vyžadujících menší kvalifikaci. Uplatnit se tak mohou lidé z Ukrajiny ze všech profesí. To může snížit tlak na růst mezd a zmírnit tu prokletou inflaci. Zvednout se může i produktivita práce. Pozitivní efekt na českou ekonomiku může mít tato uprchlická vlna i do budoucnosti, protože lze očekávat, že velké množství dětí, kteří zde mohou dostudovat a naučit se česky, zde poté zůstane a opět pomůže pracovnímu trhu.