Na akciových trzích vládne blbá nálada
Duben přinesl na akciové trhy zcela zásadní obrat, i když to podle čísel není úplně vidět. Nedozvěděli jsme se nic zásadně nového, nedočkali jsme se žádného šoku ani překvapení u zveřejňovaných čísel, ale přesto je situace jiná než v březnu. Rozdíl jste určitě poznali, pokud sledujete sociální sítě investorů. Ti totiž začínají být velmi pesimističtí. Jestliže se ještě před měsícem ve dnech poklesů předváděli investoři, kdo co levně nakoupil, teď mnoho z nich začíná mluvit o odcházení z akcií a vyčkávání. Za důvody uvádějí vysokou inflaci, hrozbu stagflace (v USA již v 1Q došlo k poklesu HDP o 1,4 %), vysoké zadlužení USA i dalších ekonomik apod. Všechno to jsou relevantní důvody k obavám, ale tato rizika tu již byla dávno a dříve měli investoři tendenci tato rizika spíš ignorovat, především vysokého zadlužení si nikdo moc nevšímal. Dnes je to jinak a naopak se začíná mluvit o ztracených dekádách.
Tato „blbá nálada“ se ukazuje v reakcích na výsledky hospodaření světových gigantů. Například výsledky Googlu nebyly sice žádný zázrak, ale rozhodně neodpovídaly 5% propadu, který po jejich zveřejnění následoval. Ještě lepší příklad je příběh Netflixu, jehož akcie se po zveřejnění výsledků propadly o 35 %. Jakoby si investoři teprve teď všimli, že Netflix je pouze streamovací platforma a že jeho tržby zdaleka neodpovídají tomu, aby patřil mezi 5 nejhodnotnějších firem světa. Navíc, kdo by čekal, že po Covidu přestanou lidi koukat na Netflix a začnou třeba chtít opět chodit mezi lidi, že? Facebook tentokrát přidal trochu optimismu, ale krvavý měsíc na burze definitivně potvrdila reakce trhů na výsledky Amazonu. Ten se v poslední obchodní den v dubnu propadl o 14 % a stáhl s sebou celý americký akciový index. Technologický Nasdaq se ten den propadl o více než 4 %. Světový akciový index tak v dubnu ztratil více než 8 % a od svých maximálních hodnot z loňského listopadu je níže o 15 %.
Technologické růstové akcie jsou na tom samozřejmě mnohem hůř, tam jejich vývoj nápadně začíná připomínat splasknutí technologické bubliny ze začátku tohoto tisíciletí. Valuační ukazatele se u mnohých akcií už začínají přibližovat rozumným hodnotám. Naopak valuace klasických hodnotových akcií se těm růstovým začíná vyrovnávat. Například ukazatel P/E (price/earnings) je aktuálně nižší u Alphabetu (matka Googlu) než u Coca-Coly.
Je čas se zbavovat akcií?
Pojďme se na to podívat očima dlouhodobého investora, který dokáže racionálně uvažovat. Aktuálně jsou akcie přibližně o 15 % levnější než byly před půl rokem. Máme tu ale válku a s ní související inflaci, která se začíná vymykat kontrole. A recese klepe na dveře. Důvodů, proč si myslet, že trhy budou i nadále pokračovat v poklesech, tak máme víc než dost. Akciové trhy už nám v minulosti ukázaly mnohokrát, že se dokáží propadnout o 20, 30 dokonce i o 50 %.
Vrátím se k tabulce maximálních meziročních propadů amerického akciového indexu od roku 2028 Charlieho Bilella, kterou jsem vám ukazovala už únoru.
Z ní si mohu lehce spočítat, že od roku 1928 do roku 2021 byla četnost maximální propadů v procentním rozmezí takto:
do 10 % – 35x
10 % – 20 % – 34x
20 % – 30 % – 14x
více než 30 % – 10x
Když to tedy vezmeme čistě statisticky, tak máme téměř 75% pravděpodobnost, že trhy o více než 20 % nepoklesnou a pouze 10% pravděpodobnost, že pokles bude větší než 30 %. A nenamlouvejme si, že šlo o klidné století a teprve teď máme před sebou opravdovou krizi. Hrozeb bylo za těch posledních skoro 100 let opravdu hodně. Dnešní situace není horší než byla před velkou hospodářskou krizí ve třicátých letech, druhou světovou válkou, stagflaci 70. let, splasknutím internetové bubliny nebo finanční krizí v letech 2008/2009.
Takže čekání na propad větší než 20 % nemusí být úplně dobrý nápad. Obzvlášť když nám hotovost ztrácí hodnotu tempem 13 % ročně. No a i kdybyste se trefili, což není vyloučené, čeká vás ještě mnohem těžší úkol. A to je rozhodnutí, kdy se zpátky na akciový trh vrátit. Obraty trendu jsou totiž většinou velmi, rychlé, prudké a neočekávané. Když se vrátím k Charlieho tabulce, není také od věci si všimnout, s jakým výsledkem většinou skončil celý daný rok.
Pokud mluvíme o tom, že ke splasknutí bubliny dochází v okamžiku, kdy dojdou kupci, tak k opuštění dna dochází v okamžiku, kdy nejsou prodejci. V ten okamžik stačí jeden kupec k tomu, aby vyhnal cenu. Například od 9.3.2009, kdy bylo dno finanční krize do 26.3.2009, tedy za pouhých 17 dnů, vyrostl americký akciový index o 23 %. Nikdo z tehdejších čekatelů na správný okamžik návratu na akciový trh neměl šanci tento nárůst zachytit. Podotýkám, že v té době nevěřil v rychlý obrat ani Warren Buffett. Ale on, narozdíl od mnoha jiných, své portfolio neměnil.
Snaha vyhnout se propadům na trzích je velmi těžká disciplína a nevím o nikom, kdo by jí dlouhodobě zvládal a dopadl lépe než ti, kteří propady „jenom“ vysedí.
Já si osobně také myslím, že tento rok nebude příliš jednoduchý a že na výnosy akciových trhů, které známe z minulých let musíme v tuto chvíli zapomenout. Ale může mi to být jedno. Peníze, které mám v akciích nebudu ještě minimálně 15 let potřebovat, takže mi může být úplně jedno, co se děje teď. Naopak, když trhy klesají, moje strategie pravidelných investic se teprve začíná pořádně vyplácet.
Nebojte se poklesů, berte je jako nezbytnou součást chování finančních trhů, akceptujte je a využijte je ve svůj prospěch. Největší chybou je teď při současné době přehnané hromadění hotovosti. Doporučuji místo toho investovat. A nemusí to být nutně do akciových trhů. Vyplatí se i investice do sebe, do vzdělání, do menší závislosti na fosilních palivech apod. Jen si vše náležitě promyslete, nepodléhejte panice a myslete dlouhodobě.