Statistické srovnání výkonnosti aktivně spravovaných fondů se svými indexy kopírujícími konkurenty jednoznačně vychází lépe pro indexové investování. Většina provedených výzkumů ukazuje, že na dlouhém horizontu pouze cca 10 % aktivně-spravovaných fondů dokáže překonat svůj srovnávací index. Přesto jsem přesvědčená o tom, že aktivně-spravované fondy mají v portfoliu smysl. A velké množství aktivních správců má na trh jako celek rozhodně pozitivní efekt. Jak ale vybrat produkty, které mají šanci být mezi těmi deseti procenty? Na to jsem se zeptala ve svém Jamicastu zkušeného portfolio manažera Jakuba Skryji, který v rámci investiční společnosti Art of Finance spravuje svůj akciový fond VAULT. Pokud nechcete poslouchat celý podcast, mám pro vás shrnutí deseti pravidel, která Jakub zmínil, včetně mých komentářů k nim.
Co byste tedy měli při výběru aktivně spravovaného fondu brát v úvahu?
- Výši poplatků a nákladovost
Aktivně spravované fondy jsou logicky dražší než indexové fondy. Čím vyšší jsou ale náklady, tím menší má portfolio manažer šanci index překonat.
- Obrátkovost portfolia
Čím více fond obchoduje, tím více platí transakčních poplatků a tím více omylů se při chybném odhadu chování finančních trhů může dopustit. Dobré fondy většinou dělají pouze několik obchodů za rok.
- Konzistence strategie
Vytrvalost a disciplinovanost. To jsou hlavní znaky úspěšného portfolio manažera. Neměl by podléhat tlaku ostatních, když jeho strategie zrovna není trendy. Pokud se například fond prezentuje jako fond investující do amerických akcií, varovným signálem je, pokud nakoupí do portfolia akcie z jiných regionů, protože těm se zrovna teď daří.
- Koncentrace portfolia
Čím více má fond titulů v portfoliu, tím více se bude jeho výkonnost blížit výkonnosti celého trhu a šance na jeho překonání se tím snižuje. Pro dobrou diverzifikaci je indexový fond mnohem vhodnější nástroj. Aktivně spravovaný produkt potřebuje vyšší koncentraci a “sázky” na několik titulů, u kterých očekává nadprůměrný výnos. Jakub považuje za ideální portfolio okolo 20 titulů. Portfolio s více než 100 tituly už moc šancí nemá.
- Jak se fond liší od indexu (tzv. active share)
Pokud chceme, aby portfolio manažer překonal index, musíme mu dát důvěru a nesvazovat ho pravidly, jak moc nebo málo se může složení portfolia lišit od indexu. Musí mít volnou ruku. A při hledání aktivně spravovaného fondu je tak pro nás lepší hledat mezi těmi, kde je podíl tzv. active share co největší.
- Kdo fond řídí, jakou má motivaci a jaké má předchozí zkušenosti
Výsledek aktivně spravovaného fondu je jednoznačně spjatý s osobou portfolio manažera. Proto se vyplatí vědět, kdo daný fond spravuje, jak přemýšlí, jaká je jeho strategie, jak dlouho se na trhu pohybuje, jak přistupuje k riziku a k investování obecně. Dneska můžete díky sociálním sítím sledovat i portfolio manažery velkých zahraničních fondů.
- Mají analytici / manažeři fondu zainvestované své vlastní prostředky ve fondu?
To se většinou těžko zjistí, ale i na to se můžete zeptat. Říká se tomu v angličtině “skin in the game”. K vlastním penězům se často chováme jinak než k cizím penězům, které mohou být pro mnoho portfolio manažerů jenom virtuální čísla. Mít ve fondu vlastní peníze znamená, že si věřím, že se o ně dokážu dobře postarat.
- Operuje fond s finanční pákou?
Čím větší páku může portfolio manažer použít, tím rizikovější fond je a tím spíše se jeho výkonnost může vymknout kontrole, když manažer něco špatně odhadne. Pákové obchody nám často dělají z investice spekulaci. Já osobně bych vybírala ty, které neumožňují žádnou či jen minimální páku.
- Nakupuje pouze akcie společností nebo i opce, futures a podobně?
Deriváty jsou v portfoliu velmi užitečným nástrojem pro zajištění některých rizik (typicky se používají pro zajištění měnového rizika). Jejich přítomnost v portfoliu tak automaticky neznamená, že je fond příliš rizikový a jeho výnos nepředvídatelný. Ale deriváty, které slouží pro spekulaci jsou časovanou bombou. Je dobré si zjistit, jak vybraný fond deriváty používá.
- Je fond pouze long nebo má i krátké pozice, zajištuje se?
Úzce souvisí s body 8. a 9. Při tzv. dlouhé pozici – tedy nákupu akcií – můžete přijít o celý vklad. Při krátké pozici – tedy prodeji akcií, které nemáte – můžete mít teoreticky nekonečnou ztrátu. Navíc chybný úsudek při krátké pozici většinou nejde tzv. vysedět. Jednoduše řečeno, fondy které využívají krátké pozice jsou o řád rizikovější.
Já se na výběr aktivně-spravovaných fondů dívám dost podobně jako Jakub. Pro většinu z výše uvedených bodů mám své kritérium. Například nákladovost nesmí přesáhnout 2 %, počet titulů by měl být nejvíce 100, deriváty akceptuji pouze pro zajištění a vyhýbám se krátkým prodejům. Navíc ještě sleduji, jak je fond veliký, jak dlouho je na trhu a jak dlouho ho řídí současný portfolio manažer. Dále ještě preferuji fondy, které se spravují v místě dění. U fondů zaměřených většinou na USA preferuji správu v USA, u fondů na Evropu zase preferuji správu v Evropě apod. Spoustu těchto informací v letácích a na stránkách fondu nenajdete. I když v případě fondů aktivní správu na někoho delegujete, je třeba k tomu přistupovat aktivně a ptát se na to, co vás zajímá. Ten, kdo vám fondy prodává, by měl odpovědi na vaše otázky znát nebo být schopný je zjistit.
Je pro vás výběr aktivně spravovaného fondu těžká disciplína? Můžu vám s tím pomoct. Vyplňte kontaktní formulář a já se vám ozvu s návrhem nezávazné schůzky.