Přinesl listopad bear market rally nebo počátek nového býčího trhu?
Letošní listopad se zařadí k těm měsícům, kdy se rozhodně nevyplatilo na finančních trzích nebýt. Jak už to bylo v letošním roce několikrát, zásadní obrat opět způsobila inflace, resp. její vývoj oproti očekávání. Tentokrát byla zveřejněná inflace v USA za říjen nižší, než se očekávalo. Poklesla na 7,7 %, čekal se pokles na 7,9 %. Následující den tak vyrostly světové akciové trhy o 5 %. Za celý listopad akciové trhy vyrostly o 8,3 %, přičemž prakticky celý tento růst se realizoval během dvou dnů. První byl již zmiňovaný den po zveřejnění inflace a druhý výrazný nárůst byl poslední listopadový den, kdy o více než 3 % posílily trhy v USA po projevu šéfa Fedu. Ten totiž naznačil možnost, že úrokové sazby nebudou muset růst tolik, kolib bylo dříve avizováno. Od svého minima na začátku října již vyrostl index světových akcií o 15,67 %.
Tyto prudké reakce krásně ukazují, proč dlouhodobě časování trhu nefunguje. Vychytat takový prudký obrat a změnu nálady je prakticky nemožné. Existuje mnoho studií, které ukazují, že stačí minout pár takových dní, jako bylo 10. listopadu a Váš dlouhodobý výnos výrazně klesne. Výsledek jedné z těchto studií vidíte na obrázku.
Tohle je samozřejmě zcela hypotetická situace, kdy by se Vám nepodařilo „vychytat“ žádné poklesy. Můžete se na to ale také podívat jinou optikou. Těch 30 dnů s nejlepší výkonností, kdy nejste na trhu, můžete brát jako 30 dnů, kdy neúčast na trhu není zcela kompenzována vychytanými poklesy.
Studie, které zkoumají skutečné chování investorů, ukazují, že skutečné výsledky investorů opravdu za výkonností strategie „kup a drž“ výrazně zaostávají a snaha o časování trhu má na těchto horších výsledcích největší podíl. Například podle studie společnosti Dalbar z roku 2015 byl dvacetiletý průměrný výnos amerického akciového indexu 8,19 %, zatímco průměrný akciový investor měl výnos za stejné období pouze 4,67 %. Pokud se podíváme na investora, který přechází z jedné třídy aktiv do druhé, jsou výsledky ještě horší.
V říjnu se plně ukázal i potenciál dluhopisových trhů. Jejich výnosy šly dolů v očekávání, že již nebude díky klesající inflaci potřeba tolik tlačit na růst úrokových sazeb. To se pozitivně projevilo v ceně dluhopisů. Globální dluhopisové ETF například vyrostlo za listopad o 3,5 %.
I přesto, že akciové i dluhopisové trhy během listopadu rostou, je toto růstové období v rámci tzv. medvědích trhů velmi náročné na emoce. Doporučuji si dát pozor především na základní dvě emoce. První je Fear of loss (strach ze ztráty), která nás přesvědčuje, že ještě nemusí být všem poklesům konec, že toto je pouze falešný optimismus, rizika zůstávají a vhodná doba na investování teprve přijde. Druhou je Fear of missing out (strach z ušlé příležitosti), který nám říká, že musíme rychle naskočit do růstového vlaku a nezmeškat další růstové dny.
Obě tyto emoce nám brání být úspěšným investorem, obě nás mohou vést k unáhleným rozhodnutím, která se s odstupem času ukáží jako chybná. Přesně pro tyto chvíle je důležité mít svojí dlouhodobou investiční strategii (která vychází z finančního plánu) a dodržovat jí, ať se krátkodobě děje na trhu cokoliv. Jen tak se můžeme před svými emocemi ochránit. I v případě, že se chcete snažit o časování trhu, je předem určená strategie extrémně důležitá. Mějte objektivně napsaná kritéria, kdy budete vstupovat na trh a kdy z něj odcházet. Jen tak můžete mít šanci, že se zařadíte k malému procentu lidí, kterým se občas časování vyplatí.
Co rezonovalo na českém finančním trhu?
I v České republice hraje hlavní roli inflace a i u nás bylo číslo, které zveřejnil v listopadu Český statistický úřad, překvapením. Meziroční inflace totiž překvapivě klesla na 15,1 %. To zní jako skvělá zpráva, ale pouze do doby, než se podíváme blíže na důvody, resp. jeden důvod, proč k takovému poklesu došlo. Jediným důvodem byl totiž úsporný tarif, který jednorázově výrazně snížil domácnostem náklady na energie. Pokud bychom tento efekt z výpočtu inflace odebrali, došli bychom k meziroční inflaci ve výši 18,6 %, tedy k dalšímu nárůstu. Na Český statistický úřad se tak snesla vlna kritiky a ten dokonce musel čelit podezření, že čísla inflace „zmanipuloval“ schválně na žádost vlády, aby byly nižší úroky z poslední emise státních proti-inflačních dluhopisů. Český statistický úřad se samozřejmě těmto nařčením brání a argumentuje, že jeho postup je v souladu s evropskou legislativou.
Nicméně špatná zpráva to je pouze pro ty držitele proti-inflačních dluhopisů, kteří chtějí ke konci roku z tohoto produktu odejít. Pro ty, kdo budou držet tento dluhopis i v následujícím roce to zase takový vliv mít nebude, protože tento krok snižuje základnu pro výnos v následujícím roce.
Pokles inflace, ať už skutečný nebo papírový, nicméně opět snížil pravděpodobnost, že by ČNB na svém následujícím zasedání zvedla úrokové sazby a proto můžeme i nadále očekávat stabilitu sazeb na 7 %. To má pozitivní efekt na ceny dluhopisů, obzvláště dobře se tak v druhé polovině listopadu dařilo dluhopisům s delší dobou do splatnosti. Dluhopisové fondy s průměrnou dobou do splatnosti 5-6 let tak za poslední měsíc posílily o více než 5 %.
Já se osobně domnívám, že nad inflací ještě zdaleka nemáme vyhráno. Ještě stále je ve hře možnost, že by v příštím roce byly centrální bankéři nuceni sazby opět navyšovat. Je to však spíše méně pravděpodobné, protože aktuální rada ČNB vidí navyšování sazeb až jako poslední možnost, když ostatní možné nástroje nezaberou. Jako pravděpodobnější se tak jeví delší období stávajících vysokých sazeb. Na výrazný pokles v příštím roce bych si tedy nevsadila. Tím pádem se pravděpodobně nedočkáme ani poklesu sazeb hypotečních úvěrů, na což možná někteří z vás čekají. Na druhou stranu se dají očekávat i pro následující měsíce stabilní úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech, které se aktuálně pohybují okolo 5-6 %.