Svůj aktuální komentář bych tentokrát ráda začala událostmi z domova.
Překvapením měsíce října byla zářijová inflace:-)
Ta totiž poklesla výrazně více, než se očekávalo a meziměsíčně došlo dokonce k propadu cenové hladiny, tzv. deflaci. Zářijová roční inflace se dostala na 6,9 % a meziměsíčně ceny poklesly o 0,7 %. To je dost významný milník, protože poprvé po dlouhé době je inflace nižší než základní repo sazba ČNB, která se stále drží na 7 %. Za tak výrazným poklesem cen stály především klesající ceny potravin a energií. Co takový vývoj inflace znamená pro české finanční trhy?
Základní úroková sazba
Hrozba dalšího navyšování sazeb je v tuto chvíli, zdá se, zapomenuta. Centrální bankéři naopak opatrně začínají naznačovat, že k prvnímu snížení sazeb by mohlo dojít už letos. Rozhodovat se však nebudou pouze na základě jednoměsíčního výkyvu, spíše budou sledovat inflační očekávání. Dle vyjádření některých členů bankovní rady je zde především obava z lednového přecenění, které by mohlo ohrozit očekávané snížení inflace až k cíli ČNB. Nejbližší rozhodování ČNB o sazbách bude již 2.11., tedy hned druhý den po vydání tohoto komentáře.
Sazby na spořících účtech
Výš už pravděpodobně nepůjdou. Po snížení základní sazby se strany ČNB dojde k pozvolnému snižování i zde. Rychlost i intenzita snižování se bude mezi jednotlivými bankami lišit podle toho, zda daná banka potřebuje více likvidity (pak bude držet vyšší sazby déle) či lepší ziskovost (pak bude rychle snižovat).
Sazby na hypotečních úvěrech
I zde platí, že další navyšování sazeb je v kratším horizontu nepravděpodobné. Mírné snižování sazeb už se začíná objevovat minimálně v podobě různých slev. Nicméně i tady banky čekají na postup ČNB. Velkou roli v případném snižování sazeb navíc bude hrát politika, konkrétně to, zda se podaří schválit legislativní změnu, která bude až na výjimky umožňovat bankám účtovat poplatek za předčasné splacení až do výše 2 % úvěru. Pokud změna projde, k poklesu sazeb pravděpodobně dojde rychleji. Pokud změna neprojde, je pravděpodobné, že se bankám do snižování z obavy před opětovnou úrokovou turistikou moc chtít nebude.
Kurz CZK/EUR
V průběhu října česká koruna dále oslabovala. Pokles inflace zvýšil pravděpodobnost snížení sazeb ČNB a tím pádem i snížení úrokového diferenciálu mezi sazbou EUR a CZK. Koruna s nižšími sazbami přestává být pro investory atraktivní a oslabuje. Koruna bude mít tendenci oslabovat pravděpodobně až do doby, kdy také v dalších zemích začnou sazby klesat. Kromě toho ale na korunu samozřejmě působí mnoho dalších vlivů, takže skutečný vývoj může klidně být úplně jiný.
CZK dluhopisy
České státní dluhopisy reagovaly na vývoj inflace i na následné očekávání překvapivě úplně jinak, než nám ekonomická teorie napovídá. Podle ní by očekávání poklesu sazeb ze strany ČNB mělo vést ke snížení výnosů dluhopisů ve všech splatnostech. To se ale nestalo. Naopak ve druhé polovině října začaly výnosy dluhopisů, především výnosy dluhopisů s delší splatností, výrazně narůstat. Ten důvod, proč se tak dělo, mi nebyl úplně jasný a proto jsem se musela při psaní tohoto komentáře obrátit na svou Twitterovou ekonomickou bublinu:-) Dostaly se tak ke mě různé názory, proč tomu tak je. Všechny se však shodovaly v tom, že aktuální výnosy jsou výrazně ovlivňovány i tím, co se děje v USA. Zahraniční investoři tak opouštějí české dluhopisy, protože již nejsou ve srovnání s těmi americkými tak atraktivní, nebo se zbavují dluhopisů s delší dobou do splatnosti jako celku (bez ohledu na to, co se děje v zemi emitenta). A čím déle má daný dluhopis do splatnosti, tím více je ovlivněn děním ve světě než aktuálním výhledem sazeb u nás.
Tady bych si dovolila opět malou teoretickou odbočku, která se týká výnosů dluhopisů. Ekonomové a ekonomičtí novináři si často neuvědomují, že ekonomická hantýrka je pro běžného člověka zcela nesrozumitelná a že ve výrazech používaných při popisu aktuálních událostí není moc jednoduché se vyznat. A tak se občas setkávám s tím, že zpráva o „růstu výnosů dluhopisů“ je pro držitele dluhopisu pozitivní zprávou. Dokonce jsem tento názor zaslechla u jednoho nejmenovaného finfluencera, který v jednom ve svých posledních videí zaujatě vysvětluje, že „akcie padají, protože se investoři přesouvají do desetiletých státních amerických dluhopisů a ty tak přinášejí obrovské výnosy“. Nevím, jestli to tak autor skutečně myslel, nebo se jen nešťastně vyjádřil, ale ve skutečnosti je to úplně naopak. Pokud odborníci mluví o růstu výnosů dluhopisů, automaticky to znamená, že klesá cena těchto dluhopisů. Držitelé těchto dluhopisů prodělávají. Je to pozitivní zpráva pro ty, co teprve o nákupech dluhopisů uvažují, protože růst výnosů dluhopisů znamená, že roste jejich očekávaný výnos, nikoliv výnos historický. Pokud tedy za chviličku budu mluvit o tom, že výnos desetiletého amerického dluhopisu poprvé od roku 2007 překonal 5 %, znamená to, že pokud si tento dluhopis teď koupíte a budete ho držet do splatnosti, získáte výnos 5 %. Ale pokud jste dluhopis nakoupili v době, kdy měl výnos 2 %, cena Vašeho dluhopisu nejspíš poklesla přibližně o 30 % (3 % rozdíl výnosů x počet let do splatnosti). Když tedy aktuálně média či youtubeři ukazují zelené grafy, kde je prudký nárůst výnosů dluhopisů a vy jste držitel tohoto dluhopisu, neradujte se. Znamená to totiž, že proděláváte.
Co se dělo na amerických trzích?
Pojďme tedy už k tomu, co se děje v USA a co tím pádem ovlivňuje i náš kapitálový trh. Tam je aktuálně inflace mnohem nižší než u nás, ale její pokles není tak rychlý, jak by si tamní ekonomové – především ekonomové z Fedu – představovali. Navíc americká ekonomika se i přes nárůst sazeb drží stále obdivuhodně. To ale znamená, že FEDu se do snižování sazeb stále nechce a investoři začínají do svých strategií promítat očekávání, že sazby budou vysoké ještě dlouho. A to se projevuje především na výnosech dluhopisů s delší dobou do splatnosti (10 a více let). Ty byly dosud nižší než byla základní úroková sazba stanovená centrální bankou a než sazby krátkodobých dluhopisů. Byla invertovaná výnosová křivka (o tom jsem psala již minule) a ta se teď začíná stále více narovnávat. V říjnu tento proces nadále pokračoval a výnos desetiletého amerického státního dluhopisu se poprvé od roku 2007 dostal na 5 %. To znamená pokles cen dluhopisů, jak jsme si vysvětlili před chvilkou. V minulém komentáři jsem Vám ukázala vývoj ETF kopírujícího index amerických státních dluhopisů se splatností 20 let, aktuálně už ztráta od maxima tohoto ETF překročila 50 % a u ETF na desetileté dluhopisy je ztráta sice poloviční, ale stále dost výrazná.
Takže ne, tento graf s rostoucími výnosy desetiletých dluhopisů skutečně není pro jejich současné držitele dobrou zprávou.
A nárůst výnosů/pokles cen dluhopisů byl také hlavním spouštěčem dalších výprodejů na akciích. Akcioví investoři totiž do svých modelů zapracovávají očekávání delší doby vysokých sazeb a to pro akcie není dobrou zprávou. Navíc ke konci října reportovali své výsledky největší tahouni amerického akciového trhu. Společnosti jako Google, Meta, Tesla či Amazon svými výsledky držitele jejich akcií příliš nepotěšili. Dosavadní letošní výnos akciových trhů se tak začíná dost povážlivě smrskávat.
Navíc analytici upozorňují, že na rozdíl od dluhopisů, jejichž očekávané budoucí výnosy atakují historická maxima, očekávané výnosy akcií, měřené obráceným indexem P/E (price/earnings), jsou téměř stejné, jako jsou očekávané výnosy „bezpečnějších“ dluhopisů. To určitě akciím na atraktivitě nepřidává. Nicméně stále platí, že výnosy akciových trhů jsou v krátkém horizontu velmi nepředvídatelné a prudké nárůsty většinou přicházejí právě v době, když to nikdo nečeká. Proto bych ani v těchto podmínkách rozhodně akcie ze svého portfolia nevyřazovala. Pokud jste ale v době nulových úrokových sazeb zcela vyřadili ze svého portfolia dluhopisy, může být právě teď nejlepší čas s tím začít. Dluhopisy jsou nicméně pro investory velmi těžká disciplína a pokud nemáte s investováním do nich zkušenosti, doporučuji při jejich výběru využít zkušeností odborníků spravujících dluhopisové fondy či ETF.