Minulý měsíc jsem se věnovala především globálním akciovým trhům a teď je čas se opět trochu zastavit doma.
Už v únoru se ukázalo, že předpovědi o přiblížení se inflace k cílované výši již od začátku roku byly správné. Lednová inflace dvouprocentní cíl ČNB překročila pouze lehce a v únoru jsme byli přesně v cíli. Myslím, že i bez statistického potvrzení nyní prožívá značnou úlevu při nakupování každý z nás.
Pokles inflace nicméně provází zhoršující se ekonomická situace. To se také dalo čekat. Osobně jsem se ale domnívala, že zkrocení inflace zpět na 2 % bude doprovázeno mnohem horší ekonomickou situací. Nezaměstnanost roste pouze mírně a v únoru se dokonce překvapivě zlepšila spotřebitelská důvěra, což je jeden z nejdůležitějších tzv. předstihových ukazatelů. Tedy ukazatelů, které indikují budoucí ekonomický vývoj. Ještě stále se nacházíme v hodnotách indikující recesi, nicméně ke zlomové nule se blížíme mílovými kroky. Ukazatelé měřící důvěru v ostatních segmentech ekonomiky již tak optimistické nejsou. Především důvěra v průmyslu a obchodu se nadále propadá. I tak mám za to, že cena, kterou česká ekonomika platí za návrat k normálním inflačním číslům, (zatím) není tak velká.
S klesající inflací nám poměrně svižným tempem klesá i základní úroková sazba. I když se objevují hlasy, že to tempo by mohlo být ještě o trochu svižnější, ČNB přeci jenom bere v úvahu rizika možného návratu inflace. Obává se především oslabení české koruny, které by mohlo opět inflaci nastartovat.
Ještě před pár měsíci byla totiž základní úroková sazba v ČR mnohem vyšší než sazby v USA a Eurozóně. To se ale nyní mění a česká repo sazba je po posledním snížení na úrovni 5,75 %, což je oproti americkým 5,5 % již prakticky srovnatelné. Mizí tak tzv. úrokový diferenciál, tedy rozdíl mezi naší a americkou sazbou. Tím pádem už pro zahraniční investory nejsou investice v CZK tak atraktivní, což způsobuje oslabení naší měny. To se však již očekávalo a proto koruna v předchozích měsících výrazně oslabila. Poslední snížení sazby ze strany ČNB, které proběhlo v únoru, ale příliš negativní vliv na českou korunu nemělo. S tím se již počítalo. Kdyby však ČNB snížila sazby razantněji, pravděpodobně by to vliv na kurz koruny mělo a právě proto nebyla rada ČNB ve svém rozhodování o snižování sazeb odvážnější.
Co tedy znamená inflace 2 % a repo sazba 5,75 % pro vás a pro vaše finanční aktiva?
Především to znamená, že období, kdy naše finanční aktiva výrazně reálně ztrácela, vystřídalo období, kdy téměř jediné místo, kde peníze ztrácí hodnotu, je matrace. Spořící účty, termínované vklady, dluhopisy, akcie…….všechny tyto třídy aktiv přinášely v posledním roce kladný reálný výnos. Jedinou oblastí, kde k dosažení kladného reálného výnosu nemuselo být dosaženo, byly některé segmenty nemovitostního trhu. Do jaké míry hodnota vašeho majetku zacelila reálné ztráty, které jí způsobila inflace v předchozím období (kumulativní inflace za poslední 3 roky byla 34 %), je dáno především složením vašeho portfolia. Čím více v něm bylo akcií, tím více se vám reálné ztráty umazávají.
Akciové trhy totiž opět neposlechly předpovědi škarohlídů a bez výrazného zakolísání pokračovaly ve spanilé jízdě po celý první kvartál letošního roku. Od svého loňského říjnového minima již dosáhly ke konci března výnosu přes 23 %.
A navíc až na pár sexy technologických titulů nejsou tak předražené, jak by se možná mohlo zdát. Zisky firem totiž ceny svých akcií statečně dohánějí.
Jestli bude tato rallye pokračovat a jestli se i v dalších měsících sázka na akcie vyplatí, samozřejmě nikdo neví. Já naštěstí v krátkém horizontu na akcie nesázím, využívám jejich dlouhodobý potenciál a tak mě moc nezajímá, ve kterých měsících či letech budou přinášet dvouciferný výnos a kdy zase budou klesat. Takže se ani nesnažím odhadovat, kdy současná rallye skončí a kdy přijdou dlouho očekávané propady. Oni jednou určitě přijdou. Ale o to, kolik nám předtím ještě akciový trh nadělí, rozhodně přijít nechci.
Co ale můžeme očekávat s mnohem větší pravděpodobností je to, že období kladného reálného výnosu na produktech typu spořicí účty či termínované vklady, nebude mít dlouhého trvání. O trochu lépe jsou na tom české státní dluhopisy. Ty už sice částečně reflektovaly aktuální i očekávaný pokles sazeb, ale kladného reálného výnosu pravděpodobně ještě nějakou dobu dosahovat budou. Větší krátkodobé příležitosti však nyní přinášejí zahraniční dluhopisy, kde pokles sazeb zatím ještě nezačal a očekávání ohledně poklesů v letošním roce jsou více nejasná než u nás. V USA je totiž aktuální inflace vyšší než u nás a zdá se, že ač také klesá, tak dolů k cílovaným 2 % se jí pořád nějak nechce. Navíc kondice americké ekonomiky není vůbec špatná a tak se americká centrální banka do snižování sazeb příliš nehrne. To je dobrá zpráva pro ty z vás, kteří jste se ještě k zařazení amerických či jiných státních dluhopisů do svého portfolia neodhodlali. Tady vám vlak rozhodně ještě neujel.
Zmenšování rozdílu mezi naší základní sazbou a sazbou v USA či v Eurozóně je špatnou zprávou pro ty, co zajišťují své investice do české koruny nebo využívají produkty, které to dělají. Snadný dodatečný výnos, který toto zajišťování přinášelo, je totiž tímto pryč. Zajišťování měnového rizika sice i nadále nic nestojí, ale pozitivní přínos těchto operací je již minimální. Navíc posilování koruny, proti kterému se právě zajišťovací operace využívají, aktuálně není příliš na pořadu dne. Dodatečný výnos v posledních měsících přinášejí spíše investice v EUR či USD. V dlouhodobém pohledu se to nicméně opět může otočit, proto i nadále doporučuji mít alespoň část portfolia v produktech, které měnové riziko zajišťují.
Další částí finančního trhu, pro kterou je vývoj inflace a základní úrokové sazby důležitý, je trh úvěrů, především hypotečních úvěrů. I tam můžeme pozorovat klesající sazby a s tím spojenou větší chuť se zadlužovat. Pokud se vám blíží fixace hypotéky a netrpělivě očekáváte s jakou nabídkou vaše banka přijde, můžete se těšit, že bude lepší než před rokem a lepší než teď. Pokud ale doufáte v návrat ke 2 %, doufáte marně. ČNB i další hráči na trhu se dušují, že do těchto úrovní sazeb, se již nechtějí dostat. I tady je dobré si ale uvědomit, že aktuální úrokové sazby jsou mnohem vyšší než inflace, což je ale v tomto případě negativní zprávou. Inflace nám totiž naše dluhy přestala umazávat. Z čistě racionálního pohledu totiž platí, že při úrokové sazbě 6 % a inflaci 15 % dávalo mnohem větší smysl se zadlužovat než při úrokové sazbě 4 % a inflaci 2 %. Dlužníci by měli mít inflaci rádi:-)