Před pár dny jsem si na svém Twitterovém účtu povzdechla, že je občas těžké lidem vysvětlovat, že investování do akcií je celkem bezpečná cesta, jak se zajistit na důchod, když se někteří lidé chovají na burze jako v kasinu (viz. ukázková investiční horečka na akciích společnosti Microstrategy o které píšu v Komentáři k finančním trhům). Na to jsem dostala super komentář od uživatele @DanaJiri, který navrhoval přirovnat akcie ke sportu. Jsou sporty jako běh, plavání, které jsou vhodné pro všechny, ale akcie Microstrategy jsou něco jako Red Bull High Jump. A mě to přišlo úplně skvělé. A napadlo mě, že těch analogií mezi sportem a investováním vlastně můžeme najít mnohem víc.
O tom, že je obecně sport zdravý a vede ke kvalitnějšímu životu, nejsou žádné pochybnosti. Ani o tom, že člověk, který vůbec nesportuje, pravděpodobně brzy začne mít zdravotní problémy a s jeho psychikou to také asi nebude úplně slavné.
Jenže je sport a sport. Něco jiného je si jít párkrát v týdnu zaběhat nebo zaplavat a něco jiného je skákat padákem. I k jednomu konkrétnímu sportu lze přistupovat různými způsoby. Vrcholový sport je úplně jiná disciplína než kroužek 2 – 3x týdně. Pokud se chcete stát mistrem světa, chodit na kroužek 3x týdně Vám rozhodně nestačí. To musíte opravdu dřít, věnovat tomu veškerý čas a úsilí a mít ještě k tomu notnou dávku štěstí. Pokud se chcete ale jenom udržovat v kondici, v dobré náladě a potkávat se u toho s kamarády, je právě tahle volba pro Vás ideální. Zajímavé ale na tom je, že co se týče zdravotního stavu, můžete na tom být z dlouhodobého pohledu za pár desítek let lépe, než ten vrcholový sportovec. Je to dokonce velmi pravděpodobné, že se tak stane.
Finanční trhy nám nabízejí celou škálu sportů, jak těch nudných, vytrvalostních, tak těch adrenalinových. Jakékoliv dlouhodobé investování je analogií vytrvalostního sportu. Ať už investujeme do akcií, nemovitostí, private equity či jiných aktiv, kde počítáme s dlouhodobou návratností kapitálu, děláme vytrvalostní investiční sport. Krátkodobé spekulace na vývoj ceny v horizontu týdnů či měsíců se dají přirovnat ke sprintům a takový denní trading, pákové obchody s deriváty a podobné spekulace už jsou adrenalinové sporty.
A čím aktivnější přístup k investování člověk má, čím více času s investováním tráví, tím více se blíží vrcholovému sportovci. Vrcholový sportovec se nespokojí s průměrem. Nestačí mu být v kondici. Chce být lepší než ostatní. Chce vyhrát. Maká, vzdělává se, hledá informace, hledá nové cesty. Někdy vyhraje. Někdy ale ne. V dlouhém horizontu tak často prohrává i s rekreačními sportovci.
Rekreační sportovce bych v investičním světě nenazývala pasivními investory. I oni jsou aktivní. Jenom nepotřebují za každou cenu vyhrávat. Chtějí si vzít z trhu to, co jim nabízí. Nepotřebují být první, jenom nechtějí přicházet o peníze a chtějí svůj majetek ochránit, a to s nejmenším úsilím. Chtějí se primárně věnovat své práci, rodině, koníčkům. A u toho klidně spát a vědět, že je o jejich majetek bezpečně postaráno.
Já se v této analogii řadím právě k vytrvalostním rekreačním sportovcům.
Stejně jako sport, i investování je zdravé a prakticky nezbytné. Stejně jako sport i investování můžeme dělat úplně špatně a naopak si tím ještě víc ublížit. Ale vyhýbat se jak sportu, tak investování, není řešením. Řešením je naučit se dělat to správně. Za mě je nejjednodušší řešení vytrvalostní rekreační sport a jeho analogie v investičním světě. Nestojí to moc času ani peněz, je to strategie dostupná pro každého a stoprocentně funguje.
Adrenalinový sport ala investice do akcií společnosti Microstrategy popisuji v Komentáři k finančním trhům a rozhodně jej nedoporučuji. To je typický příklad, kde můžete přijít rychle k finančnímu úrazu. Zato doporučuji si přečít knihu Investiční horečka od Roberta Shillera (v originále Irrational Exuberance), to kdyby Vás náhodou přepadl pocit, že o něco přicházíte až se Vaše kadeřnice nebo taxikář začne divit, že Vy ještě nemáte akcie Microstrategy nebo aspoň Bitcoin.