Akciové trhy nám den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu ukázaly, jak racionální až cynické dokáží být. Prvotní reakce byla očekávaná. Ruský akciový trh se propadl o 50 %, evropské trhy se propadaly až o 5 %, středoevropské měny oslabovaly. Nicméně během obchodování v USA se situace úplně otočila. Ztráty evropských burz se zmírnily, americký akciový index se z poklesu 1,5 % přehoupl do stejného zisku, technologický NASDAQ dokonce předvedl obrat o 7 %. Cena ropy nejdříve vystřelila, aby zase o stejné procento poklesla.
V pátek – druhý den invaze – již trhy jen posilovaly. Zdá se Vám to nelogické? Naopak. Trhy vyhodnotily, že válka bude rychlá a krátká, rozumějte „Putin brzy ovládne Ukrajinu“ a sankce západních zemí budou slabé. To, co mě přijde jako naprostá tragédie, berou trhy z čistě racionálního pohledu jako dobrou zprávu.
Jenže tady se trhy trochu přepočítaly. Nenapadlo je totiž, jak statečně se bude ukrajinský národ bránit agresorům. Stejně tak asi nepočítaly ani s tím, jak silná vlna solidarity se zvedne mezi obyvateli všech západních zemí. Ti svým postojem v podstatě donutili své představitele ke krokům, které zřejmě způsobí v Rusku státní bankrot.
Ekonomické sankce, které celý demokratický svět a částečně i ten méně demokratický na Rusko uvalil jsou totiž pro Putinův režim naprosto devastující.
Poslední únorový den tak čekal ruský rubl volný pád a akciová burza se v Rusku pro jistotu neotevřela vůbec. Centrální banka zvedla okamžitě úrokové sazby na 20 %, ale ani to nemělo významný efekt. V tuto chvíli tak můžeme zřejmě považovat veškeré investice v Rusku za odepsané. Naštěstí se ale Rusko podílí na světových finančních trzích pouze velmi malým procentem. Ostatní akciové trhy sice opět začaly klesat, ale vzhledem k okolnostem nijak dramaticky. Například německý akciový index DAX poklesl v pondělí o necelé 1 %. České republiky se v tuto chvíli nejvíce dotýká situace banky Sberbank (přes vídeňskou matku je vlastněna ruským státem), která po pátečních hromadných výběrech hotovosti ze strany jejích klientů, již v pondělí neotevřela. ČNB navíc zahájila proces odebrání licence této bance. Klienti, kteří ještě mají v bance nějaké peníze, tak budou odškodnění z fondu pojištění vkladů. Jde tedy pouze o peníze do limitu 100 000 EUR. Pokud máte v této bance úvěr, úplně se neradujte, její pohledávky pravděpodobně převezme jiný finanční ústav.
Co ale bude dál?
Ať bude válka rychlá nebo pomalá, vítězná pro Rusko nebo pro Ukrajinu, akciové trhy to z dlouhodobého pohledu zcela jistě zvládnou. I historie nám ukazuje, že války nebývají pro akciové trhy nijak devastující.
V průběhu druhé světové války (v letech 1939 – 1945) americký akciový index Dow Jones vzrostl o 50 %, což je více než 7 % ročně. Největší propady přitom trhy zaznamenávají v době změn nebo eskalace konfliktu. Ve druhé světové válce dosáhly trhy svého minima krátce po napadení Pearl Harboru (viz. graf).
Je pravda, že USA byly vždy mimo hlavní boje. Firmy sídlící na území USA tak nebyly válkou přímo ohroženy. I pro současné USA není válka na Ukrajině takovou hrozbou jako pro Evropu. Akcie v USA, Japonsku ale i třeba ve Velké Británii jsou podle mě pro další roky celkem bezpečná volba. Větší riziko vidím u evropských akciových trhů, především těch středo a východoevropských včetně ČR. Tady bude velmi záležet na dalším vývoji situace.
Inflace se nezastaví
Konflikt na Ukrajině a s ním spojené sankce proti Rusku berou naději na brzký návrat inflace na rozumné hodnoty. Pokud dojde k přerušení dodávek z Ruska (ať už z našeho nebo z ruského rozhodnutí), poroste především cena plynu, ale i dalších komodit. Odliv levné pracovní síly z Ukrajiny kvůli povolávacím rozkazům (především z řad stavebních dělníků) bude mít negativní efekt na ceny nemovitostí. Naše úspory tak budou nejspíš ztrácet svoji hodnotu delší dobu než jsme doufali. Najít bezpečná aktiva, která nás před inflací ochrání, tak minimálně pro tento rok bude velmi obtížné. Přesto bych varovala před zbrklými přesuny do rizikových aktiv. Lepší je tratit 1-2 roky pár procent kvůli inflaci než ztratit vše či většinu při volbě příliš rizikové investice.
České státní dluhopisy a česká koruna budou pod tlakem
Je to pár měsíců, co jsem do své investiční strategie znovu začala zařazovat české dluhopisové fondy, které při stávajících sazbách opět začaly dávat smysl. Jenže právě tyto fondy mohou v následujících měsících více kolísat v závislosti na tom, jak trh bude oceňovat riziko, že se konflikt rozhoří mimo hranice Ukrajiny. A to i v případě, kdy by se to netýkalo přímo České republiky. Investoři z Wall Street totiž jednotlivé středoevropské země moc nerozlišují a zbavují se aktiv v tomto regionu jako celku. Toto zvýšené kolísání by ale nemělo mít vliv na výnosy těchto fondů v daném investičním horizontu. Podobnou situaci lze očekávat na české koruně. Ta v den invaze logicky prudce oslabila a i přes vysoké sazby oproti dalším měnám je vysoká pravděpodobnost, že bude vzhledem k dolaru oslabovat i nadále. Proto by se hodila alespoň částečná měnová diverzifikace. Já standardně doporučuji mít v cizích měnách asi polovinu akciové složky portfolia. A toto doporučení v tuto chvíli neměním.
Jsou peníze na spořicích účtech bezpečné?
V tuto chvíli pravděpodobně ano, pokud je nemáte ve Sberbank nebo jiné bance napojené na Rusko. Některé jiné banky mají v Rusku významné expozice, ty zřejmě sankce výrazně oslabí, ale krach by jim snad hrozit neměl. Dokud nebudou padat banky hromadně, jsou v bezpečí všechny peníze, které spadají do pojištění vkladů. Větší ohrožení pro vklady v českých bankách by bylo rozšíření konfliktu až do České republiky. Tomu zatím odmítám dávat jakoukoliv pravděpodobnost. Pro jistotu ale i z tohoto důvodu doporučuji alespoň část majetku mít mimo ČR. Mít ve svém portfoliu světové akcie a dluhopisy je tou nejjednodušší cestou, jak toho dosáhnout.
Jak tedy upravit své portfolio?
V posledních hodinách dostávám dotazy, zda není dobré mít po ruce něco, co by si člověk mohl vzít rychle s sebou, pokud budu potřebovat utéct ze země. Například zlato, hotovost v USD nebo EUR, kryptoměny apod. Za současné situace je to zcela logická otázka, ale je potřeba se na to podívat trochu bez emocí. Všechny tyto typy aktiv nejsou úplně vhodné pro dlouhodobé držení za normální situace. Určitě tedy není dobrý nápad mít takto uloženu velkou část svého majetku. Já osobně jsem navíc přesvědčená, že k této situaci nedojde. Na druhou stranu mít část rezervy takto uloženou např: v USD v hotovosti pro případ, že k něčemu takovému dojde ,Vám určitě může přinést klidnější spaní. A o to jde ve správě financí především. Asi bych v tuto chvíli preferovala spíše ty devizy než třeba zlato, které se těžko převáží a těžko rozděluje. U kryptoměn bych se bála, že v případě velké krize by také mohly rychle ztrácet na hodnotě, ale zase se s nimi nakládá o trochu jinak – těžko se kradou. Takže i tady je vhodná určitá diverzifikace, pokud chcete mít pokryty skutečně všechny scénáře.
Ale mluvím opravdu jenom o částce, která by vám pokryla výdaje v zahraničí třeba na 1-2 měsíce, dlouhodobější úspory budou určitě lépe uložené v zahraničních cenných papírech.
Takže pokud je vaše portfolio budováno v souladu s pravidly správné diverzifikace (regionální, sektorové i měnové) a není alokováno pouze v České republice, nedoporučuji žádné zásadní změny mimo pravidelné rebalance v závislosti na změnách cen. Takové portfolio počítá se všemi možnými událostmi. V opačném případě doporučuji se na takovou diverzifikaci zaměřit a postupně přesouvat svá aktiva tam, kde v tuto chvíli nemáte vůbec nic. Samozřejmě by tomu měl předcházet pečlivě vypracovaný finanční plán, který vás na správnou alokaci nejlépe navede.