Pozitivní nálada z konce května skončila po zveřejnění květnových inflačních čísel a v červnu tak začalo být i na finančních trzích opět pořádné horko. Americká inflace byla totiž v květnu stále ještě vyšší než předchozí měsíc a také vyšší než analytici i centrální banky očekávali, a to 8,6 %. To je nejvyšší hodnota od roku 1981, kdy končilo v USA dlouhé období stagflace. U nás jsme se s inflací dostali dokonce téměř na dvojnásobek té americké (16 %).
Centrální banky pak na tuto situaci nemůžou reagovat jinak, než zvyšováním sazeb. V USA se tak základní úroková sazba zvedla o 0,75 bps na 1,5 – 1,75 % a FED potvrdil, že do konce roku by se sazba měla dostat alespoň na 3 %. U nás jsme se již dostali na sazbu 7 % po dalším výrazném zvýšení o 1,25 %. Navíc se začíná mluvit o tom, že ani toto zvýšení nemusí být konečné a že i obnovená rada ČNB bude muset stále narůstající inflaci reflektovat. Problematická zůstává situace v EU. Evropská centrální banka, totiž s agresivnějším zvedáním sazeb stále váhá a to i přesto, že inflace je zde podobná té americké a některé státy eurozóny mají ještě větší inflaci než ČR. Problémem je především zadlužení Itálie a dalších „jižních“ států. I tady se ale s nárůstem sazeb počítá.
Kolotoč rostoucích výnosů dluhopisů a negativně reagujících akciových trhů se tak znovu roztočil. Světové akciové trhy se tak propadly do tzv. medvědího trhu (pokles o více než 20 % od svých maxim).
I díky tomu se stále více sluchu dostává hlasům, které věští světu černou budoucnost. Nutno podotknout, že většina těch hlasů věští černou budoucnost neustále, jenom v podobných dobách si toho lidé a média tak nějak víc začínají všímat. Nicméně, že nás pravděpodobně nečeká úplně lehké období je v současné době více než pravděpodobné a naznačují to i tzv. indikátory důvěry, což jsou vlastně průzkumy nálad mezi spotřebiteli a podnikateli. Ty se považují za poměrně spolehlivé ukazatele budoucího vývoje ekonomiky. Negativní nálada je vidět především u spotřebitelů, na jejichž finanční zdraví dopadá v současnosti inflace mnohem více než u podnikatelů, kterým se zatím celkem dobře daří přenášet inflaci do svých cen. Celá řada podnikatelů dokonce zdražuje více, že by bylo nezbytně nutné. Je to proto, že si v očekávání ochlazení poptávky chtějí vytvořit rezervu na horší časy. Oproti tomu zaměstnancům se, zdá se, daří mzdová vyjednávání o poznání hůře.
Diskuze ekonomů a investorů tak u nás v současnosti ovládá především polemika, zda je opravdu nutné i nadále zvyšovat sazby a škrtit tak ekonomiku, ve které se ochabující poptávka začíná silně projevovat. Navíc když i některé nabídkové šoky se začínají mírně korigovat. V posledních dnech poklesly na komoditních burzách dokonce i ceny kukuřice, pšenice a soji, což je pro celý svět skvělá zpráva.
Problematické nicméně zůstávají ceny energií a inflační očekávání i nadále rostou. Já se přikláním spíše k názoru, že v současné situaci je prudký nárůst sazeb nutností. Je dost pravděpodobné, že to ekonomiku přivede do recese, ale považuji takovou recesi za ozdravný proces, který pomůže rychlému restartu. Podobnou situaci totiž již USA zažily právě v 70. letech, kdy se roztočila inflační spirála, která byla ale doprovázena opakovanými recesemi, které nedokázaly inflaci zkrotit. Až teprve po zásahu nového šéfa FEDu, Paula Volckera, který odolal politickým tlakům a zvýšil úrokové sazby až na 20 %, se inflace dostala opět k rozumným hodnotám.
Současná monetární politika FEDu i ECB přitom ukazuje pouze na návrat k normálu, nikoliv na extrém. Několik dekád trvající pokles úrokových sazeb v nás totiž vyvolal pocit, že nulové úrokové sazby se stávají novým normálem. Současná inflace nám ale ukazuje, že nic není zadarmo. A nulová cena peněz normální evidentně není. I proto se přikláním k názoru, že ČNB v současné době dělá svou práci dobře. To říkám s plným vědomím, člověka, kterému příští rok končí fixace hypotéky:-)
Čekají investory i nadále těžké časy?
Pokud se na současnou situaci chcete podívat pohledem investora, dohady o tom, jestli aktuálně jsme nebo nejsme v recesi vás můžou nechat naprosto chladnými. Finanční trhy totiž reagují mnohem dříve. Pro jejich chování je totiž mnohem důležitější změna očekávání než současná data. I kdybychom byli na počátku hluboké ekonomické krize, neznamená to automaticky, že akcie a jiná riziková aktiva budou i nadále klesat. Jakýkoliv náznak změny situace tak může současný pesimismus investorů obrátit v euforii. Když to vztáhnu na současnou situaci, tipla bych si, že akciové trhy začnou prudce růst v okamžiku, kdy bude poprvé americká inflace nižší než se očekává. A nebo i dřív. Snažit se předvídat, kde bude to pomyslné dno, je tak prakticky nemožné. Navíc ze zkušeností již vím, že čím více akciové trhy klesají, tím více lidí je přesvědčeno o tom, že budou klesat i nadále. Je to psychologická hra a takto je na ní potřeba nahlížet. Pokud jste dlouhodobý investor, který nebude potřebovat vybírat ze svého akciového portfolia dříve než za 10 let, jakákoliv snaha o držení hotovosti s cílem vstoupit na trh v tu nejvhodnější dobu je kontraproduktivní. Když už chcete propadů na akciových trzích využívat pro svůj prospěch, nastavte si pevná pravidla a dodržujte je bez ohledu na to, co píší ekonomické weby a slavní investoři. Ti mají totiž často své zájmy, proč daná doporučení dělají.
Například slavný Hedge Fund Bridgewater Associates má v současnosti otevřeny spekulace na pokles různých akcií v hodnotě 10 mld. USD.
Lze tedy vyjádření Raye Dalia (majitele tohoto fondu) o blížícím se ekonomickém armagedonu považovat za nezaujatá? Názor si udělejte sami.
V souvislosti se slavnými investory typu Ray Dalio, Michael Burry apod. je také důležité si uvědomit, že oni se snaží vydělat na krátkodobých výkyvech. Pokud jsem tedy dlouhodobý investor, nejsou oni pro mě v nastavování strategie tím správným příkladem. Narozdíl třeba od Warrena Buffetta, který v posledních měsících naopak nově investoval rekordních 50 mld. dolarů.
Já tedy doporučuji se místo sledování investičních celebrit nebo médií zaměřit na svou vlastní investiční strategii a na vlastní finanční plán. V souvislosti se současnou situací je tedy mnohem důležitější si provést vlastní krizový plán a v něm si říct, co budete dělat, když díky ekonomické situaci:
- Přijdete o práci
- Přijdete o zákazníky
- Inflace vám zvýší náklady či výdaje, které nebudou dostatečně pokryty navýšením příjmů
- Zvýší se vám splátky hypotéky či nájem spolu s dalším nárůstem cen energií
Vaše vlastní investiční portfolio by na tyto situace mělo být připraveno. Od těchto otázek by se měla odvíjet výše hotovosti či jiných méně kolísavých produktů ve vašem portfoliu. Další poklesy na akciových trzích by vám totiž měli vadit pouze v případě, když vám nezbyde nic jiného, než ve finanční tísni tyto akcie prodávat.
Když si takový krizový plán připravíte, můžete si s klidným svědomím užít letní dovolenou a nemusíte si dělat starosti s tím, co přijde na podzim.
Líbil se Vám článek a chcete dostávat další novinky ze světa investic a financí? Přihlašte se k odběru mého newsletteru a už Vám nic zajímavého z mého blogu neuteče.