Finanční trhy v lednu potvrdily optimistickou náladu z konce minulého roku. Celosvětový akciový index přidal ke své hodnotě ke konci roku další 2 % a na nějaký zásadní obrat to zatím příliš nevypadá, spíš to vypadá na takový oddechový čas.
Čínské akcie v nemilosti investorů
Až na jednu výjimku. To nejzajímavější se v lednu totiž odehrávalo v Číně. Nedůvěra v čínskou ekonomiku a její akciový trh mezi zahraničními investory totiž stále roste a politické riziko situaci příliš nepomáhá. Problémy jsou především na čínském nemovitostním trhu a nelítostný demografický vývoj nepřináší příliš optimismu ani do budoucnosti. Panický úprk investorů z Číny ke konci měsíce trochu zbrzdila deklarovaná opatření vlády na podporu kapitálového trhu (díky snížení povinných minimálních rezerv a přímým nákupům akcií by mělo na čínský trh dotéct ekvivalent až 9 bilionů korun). I tak se ale propastný rozdíl mezi výkonností čínského akciového trhu (reprezentovaného hongkongským indexem HangSeng) a zbytkem světa v průběhu ledna ještě více prohloubil. Především kvůli oslabující Číně tak pokračuje dominance amerického regionu, který je hlavním tahounem světových akciových trhů.
Z grafů srovnávajících výkonnost amerického akciového indexu S&P 500 a zbytku světa za posledních 16 let, které obletěly Twitter by se dalo usuzovat, že zabývat se zbytkem světa je úplně zbytečné, nebo spíš nesmyslné. Amerika jasně dominuje a investorů, kteří celé své akciové portfolio umisťují pouze do firem kotovaných v USA, přibývá.
Je to ale v tuto chvíli rozumné rozhodnutí? Pojďme si podobný graf prodloužit ještě více do minulosti, konkrétně o pouhé 4 roky dále do minulosti. Na grafu vidíte vývoj indexu S&P 500 a MSCI Emerging Markets (tmavě modrá čára je S&P a světle modrá čára je EM). A představte si sami sebe, jak byste se rozhodovali dejme tomu v roce 2011, který máte na grafu vyznačen. Věřili byste tomu, že v tu chvíli bude nejlepší rozhodnutí investovat vše do indexu S&P 500?
Já si tu dobu pamatuji a také si pamatuji, že rozvíjející se trhy a především Čína byly v té době favoritem č. 1. Kdo by to byl řekl že?
Já se tedy nesnažím podléhat momentálním náladám, do kterých se ve valné většině promítá historická výkonnost z nejbližší doby a udržuji portfolio plus/minus ve složení, které odpovídá světové tržní kapitalizaci. A v ní má Čína přibližně 4 %. I kdyby se tedy čínský akciový trh zcela vymazal z investičního světa, nebude to mít pro portfolio fatální důsledky. Na druhou stranu zcela zmeškat případný návrat Číny a Emerging Markets obecně na výsluní určitě také nechci. Ani za cenu toho, že to může znamenat několik dalších let podvýkonnosti mých portfolií oproti nyní nejpopulárnějšímu indexu S&P 500.
Kryptoměny vstupují do tradičního finančního světa
Další téma, které rezonovalo lednovými finančními trhy bylo schválení 11 ETF na spotové ceny bitcoinu ze strany americké komise pro cenné papíry. Ač se většinou k tématu kryptoměn příliš nevyjadřuji, tato událost je bezesporu pro svět kryptoměn důležitým milníkem. Pro mnohé to znamená jednoznačné uznání kryptoměn, nebo alespoň samotného bitcoinu, mezi standardní investiční aktiva. Je to však skutečně pro kryptosvět dobrá zpráva?
Cena bitcoinu v očekávání schválení těchto ETF prudce rostla, ale po samotném schválení se tento růst zastavil a naopak došlo poměrně prudkému poklesu. To lze samozřejmě vysvětlit mnoha faktory a není to pro delší vývoj ceny příliš důležité. A je nesporné, že se díky ETF dostává možnost poměrně bezpečně participovat na budoucím možném růstu ceny bitcoinu mnohem širšímu okruhu lidí, což může táhnout cenu po nějakou dobu nahoru.
Ale na druhou stranu se zamýšlím nad tím, jestli nezmizela uvedením ETF jedna z nejvíce oceňovaných výhod bitcoinu, tedy absolutní nezávislost na tradičním finančním systému? Neznamená to nakonec, že tradiční finanční systém do sebe kryptosvět integruje a začíná ho ovládat? To jsou možná trochu filosofické otázky, ale jsem přesvědčená o tom, že si je klade mnoho tradičních fanoušků kryptoměn, kteří na nich oceňovali nezávislost a neovlivnitelnost mnohem více než růst ceny.
Tak jako tak je potřeba si uvědomit, že pokud investujete do ETF, které kopíruje vývoj ceny bitcoinu, pouze spekulujete na růst ceny tohoto aktiva. V žádném případě tak nevyužíváte dalších přidaných hodnot, na kterých byl celý kryptosvět postaven. Je to podobné jako u zlata. Pokud si koupíte zlatou cihlu, může Vás zachránit před kolapsem současného finančního systému. Ale ETF na zlato to neudělá. Ani ETF na bitcoin. Pokud se chcete ochránit před tímto rizikem, musíte nakoupit bitcoiny napřímo a držet je mimo burzy. Já osobně bych v tomto případě asi radši měla na zahradě zakopanou tu cihlu, ale obě možnosti mají svá pro a proti.
A ještě si dovolím jednu poznámku k bitcoinovým ETF. Často se v diskuzích objevují argumenty, že když společnosti jako Fidelity, Blackrock a další vydávají bitcoinové ETF, znamená to, že tyto společnosti „konečně“ začaly brát krypto vážně a věří jejich potenciálu. Vzhledem k tomu, že trochu vím, jak a proč dělají investiční společnosti nové produkty, tak můžu s klidným svědomím prohlásit, že to rozhodně automatickou důvěru v krypto ze strany těchto firem neznamená.
Investiční společnosti vám vyrobí produkt na cokoliv, co si budou jejich zákazníci přát. Udělali by vám ETF klidně i na tulipánové cibulky, kdyby tenkrát již ETF existovaly. Jejich příjem je z poplatků, nikoliv z vývoje ceny. Nezajímá je, jak se bude vyvíjet cena, zajímá je, aby jim neodešli klienti, kteří si chtějí koupit krypto. To je vše. A neberte to jako kritiku investičních společností. Za mě je to v pořádku. Oni dělají produkty na přání a na nás jako investorech je odpovědnost si z těchto produktů vybrat to co, je pro nás vhodné.
V ČR začaly klesat sazby – všechny
Ale pojďme se ještě podívat k nám, do České republiky. Na dění, které ovlivňuje nejen investory, ale prakticky každého. Možná už také patříte k těm, jimž jejich banka snížila sazby na spořícím účtu. Možná se vám blíží fixace hypotéky nebo se rozhodujete pro koupi nového bydlení a úpěnlivě vyhlížíte pokles sazeb hypotečních úvěrů. A možná se modlíte, aby už nám inflace konečně dala pokoj a vaše výdaje dále nerostly. To všechno bude v následujících měsících ovlivňovat rada ČNB při svém rozhodování o sazbách. Dnes už asi nikdo nepochybuje o tom, že inflace bude v letošním roce mnohem snesitelnější (naopak rostou obavy z deflace) a že sazby půjdou dolů. Otázka je jenom jak rychle a o kolik celkem. To bude záviset především na inflaci a na vývoji ekonomiky. A jak na to budou reagovat banky se svým nastavením úroků na spořicích účtech a hypotečních úvěrech bude mít ještě mnoho dalších faktorů, především na potřebách dané konkrétní banky. Roli určitě bude hrát i obava bank před tzv. úrokovou turistikou. Již nyní lze vidět, že minimálně velké banky se do snižování úroků na hypotečních úvěrech příliš nehrnou a rozhodně nekopírují vývoj tržních sazeb, které jsou již nyní mnohem nižší.
Já bych navíc ještě úplně nevyloučila možnost, že se inflace opět vrátí. Jako varování mám před očima stále graf vývoje inflace v 70. a 80. letech minulého století v USA, kde se po prudkém růstu v první polovině 70. let, inflace prudce snížila, ale poté opět nabrala směr vzhůru a ještě překonala předchozí hodnoty. Do hodnot v rámci tolerančního pásma se pak dostala až na začátku 90. let. Neříkám, že se to bude opakovat, ale měli bychom si určitě tuto možnost připustit.
Vývoj jádrové inflace v USA
Při volbě spořicích a investičních nástrojů s pevným výnosem tak i nadále doporučuji nesázet vše na jednu kartu, ale diverzifikovat i v této oblasti mezi nástroji peněžního trhu a dluhopisy s různou dobou do splatnosti.
DIP – Produkt, který není produktem
Poslední důležitou lednovou událostí, kterou bych dneska chtěla zmínit, je spuštění tzv. dlouhodobého investičního produktu, neboli DIP. Po mnoha letech se podařilo vytvořit něco, co podstatně mění pravidla spoření na důchod. O tom, co DIP je a jak funguje se nyní dočtete ve všech médiích a prakticky všechny banky a obchodníci s cennými papíry tuto možnost nabízejí a vysvětlují jak funguje. Já bych ale v této souvislosti chtěla upozornit především na to, co DIP není.
Původní navrhovaný název byl Účet dlouhodobých investic, neboli zkratka ÚDI. To se ale politikům zřejmě příliš nelíbilo. Ti se pravděpodobně vyžívají v názvech, které vůbec neodpovídají realitě, jako například penzijní spoření, které rozhodně není spořením. Stejně tak DIP (Dlouhodobý investiční produkt) není produktem.
Jedná se o oddělený majetkový účet, který si můžete otevřít u všech poskytovatelů tohoto účtu, což jsou nebo budou, jak už jsem zmínila, téměř všechny banky či obchodníci s cennými papíry a na něž se vztahuje speciální režim. Můžete si příspěvky na tento účet odečítat z daní a dostávat na něj příspěvky zaměstnavatele. A v rámci tohoto účtu si můžete nakoupit produkty takové jaké chcete. Můžete si tam klidně i nechat peníze na termínovaném vkladu. Můžete tam nakoupit fond podobný těm, co jsou dnes v doplňkovém penzijním spoření, můžete tam alokovat část své investiční strategie. Srovnávat DIP s doplňkovým penzijním spořením tak nedává žádný smysl, protože doplňkové penzijní spoření se zjednodušeně řečeno stává podmnožinou DIPu nebo také jedním z možných produktů, který můžete jako investování na důchod zvolit.
Co si tam v rámci schválených produktů dáte, je zcela na vás. A odpovědnost za to, jak bude vaše portfolio v rámci DIP vydělávat, je také čistě na vás. Stát vám dává pouze daňové úspory, žádné garance. Neovlivňuje poplatky ani výkonnost. Pouze limituje okruh produktů. Ale i tak zůstávají možnosti volby velmi široké. To může být na druhou stranu i kontraproduktivní. Příliš mnoho možností může být svazující. Při výběru produktů do DIP byste tak měli absolvovat stejný postup, jako při jakémkoliv jiném investičním rozhodování. To znamená vytvoření finančního plánu, tvorbu investiční strategie a až poté by mělo dojít na výběr produktů. Toto cvičení můžete absolvovat sami nebo si pro to můžete najít svého poradce. Důležité je, abyste i v rámci DIP byli obezřetní, kdo a co v něm vám nabízí. I v rámci DIP se určitě setkáme s nekalými praktikami prodejců. A tím se dostávám ke druhé věci, co DIP není. Není garantovaný státem. Garantována není ani výkonnost, ani že v něm o své peníze nepřijdete. Stát vám pouze tímto dává nástroj, jak si za zvýhodněných podmínek můžete vytvořit kapitálovou rezervu pro váš vlastní důchod.