Poplatky spojené s investováním a s investičními službami dokáží konečným čistým výnosem poměrně výrazně zahýbat. V posledních letech se v této oblasti hodně zlepšilo. Investoři se o poplatky zajímají čím dál více a regulace nutí poskytovatele investičních služeb být v tomto ohledu co nejvíce transparentní. Nyní už tedy většina investorů potřebné informace najde. Pokud tedy ví jak a co hledat.
Jestli jste se už trochu o poplatky zajímali, pravděpodobně víte, že pro dlouhodobého investora, jsou mnohem důležitější roční poplatky než jednorázové vstupní či transakční poplatky. I vstupní poplatky, především tedy pokud jsou na x let dopředu předplacené, nám můžou konečný výnos značně snížit. Ale zaplatíte je pouze jednou a na dvacetiletém horizontu se rozloží a konečnou výkonnost ovlivní pouze málo.
Oproti tomu roční poplatky, které nejsou často na první pohled vidět, snižují výkonnost každý rok. To už dneska hodně investorů ví, ale stále i v této oblasti existuje spoustu mýtů a chybných předpokladů. Proto bych se ráda dneska na tyto poplatky podívala trochu do hloubky.
O jaký ukazatel se jedná a kde ho najít?
Většinou se používá výraz TER (Total Expense Ratio) neboli Celková nákladovost. Správci fondů, kteří chtějí své fondy prodávat veřejnosti na území evropské unie musí tento ukazatel zveřejňovat v dokumentu nazvaném Klíčové informace pro investory. V rámci dokumentu hledejte sekci „Poplatky hrazené z majetku fondu v průběhu roku“, někdy najdete i zkratku TER. V dokumentu najdete i sekci „Poplatky hrazené z majetku fondu za zvláštních podmínek“. Tam bývá zpravidla uveden výkonnostní poplatek, který se účtuje jenom v případě, že výkonnost fondu překročí nějakou předem stanovenou hranici.
Pozor, tady může být první chyták. Pokud si fond účtuje poplatek za výkonnost nad rámec nějakého relevantního srovnávacího indexu (např: globální akciový fond si může účtovat výkonnostní poplatek za výkonnost nad rámec indexu MSCI World), tak je to v pořádku a je to pro portfolio manažery motivující prvek, který je odmění za aktivní správu, pokud bude úspěšná. Můžete se ale setkat i s tím, že se výkonností poplatek účtuje za jakoukoliv kladnou výkonnost nebo za výkonnost nad rámec základní úrokové sazby apod. To pak může být cesta, jak uměle zvyšovat TER aniž by to bylo na první pohled vidět v té kolonce „Poplatky hrazené z majetku fondu“. Při existenci výkonnostního poplatku je třeba si tedy vypočíst, jaký bude celkový poplatek v případě, že výkonnost fondu dosáhne očekávané hodnoty (např: 8 % u globálního akciového fondu).
Pokud nekupujete klasický podílový fond, ale službu, která se jmenuje správa aktiv (například různé robo-advisory platformy), výše TER by také měla být uvedena na viditelném místě. Pokud jí nenajdete, určitě se poskytovatele služby zeptejte, kde je k dohledání.
Z čeho se TER skládá?
Často se setkávám s názorem, že celý TER je odměna portfolio manažerovi a že se tak investiční společnosti nezdravě přiživují na úkor svých investorů. Pojďme se tedy podívat na to, z čeho se tento poplatek vlastně skládá a proč jsou třeba tyto poplatky výrazně vyšší v ČR než třeba v USA.
Představme si jeden nejmenovaný akciový fond, jehož TER je 1,89 %.
0,39 % – jsou náklady, které nejdou vůbec investiční společnosti. Jsou to náklady nad rámec správcovského poplatku. Patří tam odměna depozitáři, administrátorovi (banka, která zajišťuje vypořádání a kontrolu transakcí), auditorovi, daně apod. Výše těchto nákladů je podobná u všech fondů a v procentuálním vyjádření platí, že čím větší je fond, tím menší jsou náklady v procentech, jedná se totiž většinou o fixní náklady. Proto musí mít každý fond alespoň nějaký rozumný objem, aby veškerý výnos nesežraly náklady. V ČR se za hranici efektivity většinou považuje objem 100 mio. CZK
zbylých 1,5 % je tzv. správcovský poplatek, z něhož:
0,80 % si nechává investiční společnost za správu. Jsou to ty náklady na portfolio manažery a analytiky, kteří dělají aktivní správu, náklady na potřebný software apod.
0,70 % je tzv. trailer fee – je to poplatek distributorovi, jeho odměna za to, že daný fond prodává a poskytuje k němu investiční poradenství. Dělí se o něj všechny společnosti a poradci na cestě mezi investiční společností a klientem. U provizních finančních poradců se o něj dělí obchodník s CP, který zajišťuje distribuci v ČR, dále ústředí finančně poradenské společnosti a všichni poradci v pyramidě až k poradci daného klienta.
Proč mají fondy narozdíl od indexových ETF tak vysoké TER
Pro zjednodušení teď neberu v úvahu aktivně spravované ETF, které také mohou mít vysoké poplatky. Budu srovnávat TER podílových fondů s nejrozšířenějšími indexovými ETF na akciové indexy, jejichž TER se většinou pohybuje skoro od nuly do 0,3 %. Důvody, proč mají tyto ETF mnohem nižší poplatky, jsou tři, přičemž pouze jeden z nich je absence aktivní správy.
- Indexové ETF nemusí platit analytiky, kteří dělají výzkum důležitý pro aktivní správu. Platí víceméně pouze software, který automaticky nakupuje a prodává, aby byl fond stále v souladu s indexem. Místo poplatku za správu 0,8 % si tak může účtovat pouze 0,2 %.
- Indexové ETF jsou mnohem větší než většina u nás prodávaných aktivně spravovaných fondů. Fixní náklady v procentuálním vyjádření jsou tak nižší a některé vůbec platit nemusí. Některé náklady totiž souvisí s regulatorními povinnostmi a jsou tak pro podílový fond povinné.
- ETF nemají trailer fee – nakupují se napřímo na burze, nikoliv přes prostředníky.
Co je podle mě důležité a často to v různých diskuzích zapadá, je fakt, že aktivně spravované fondy nejsou tak drahé kvůli aktivní správě, ale mnohem větší vliv na to má způsob distribuce a také ostatní fixní náklady. I proto je pro aktivně spravované fondy mnohem těžší porazit index, protože musí být lepší nejen o své náklady na aktivní správu, ale také o náklady na distribuci.
Absence trailer fee (někdy se také používá pojem distribution fee) u ETF fondů je také důvod, proč nabídku k nákupu ETF fondů většinou nedostanete na přepážce banky nebo u provizně placených finančních poradců. Z prodeje takového produktu by totiž neměli vůbec nic. Na druhou stranu si i banky a poradenské sítě uvědomují marketingový potenciál buzzwordu ETF a s nabídkou ETF se u nich většinou setkáte v těchto třech podobách:
- Vytvoří fond složený z ETF a distribution fee schovají do poplatku za správu takového fondu. Celkové TER takového fondu se pak často přiblíží TER aktivně spravovaného fondu. Na rozdíl od aktivně spravovaného fondu ale fond složený z ETF logicky nemůže porazit akciové indexy, na které jsou ETF uvnitř fondu navázány
- S ETF fondy se také setkáte v nabídce přímo placených finančních poradců. Ti svojí odměnu získají napřímo od vás a nepotřebují žádné distribution fee. Tímto způsobem pracuji se svými klienty i já. Takové řešení dává smysl, pokud poradenství je služba, která vám přináší podstatnou hodnotu a za kterou chcete zaplatit. Pokud máte zájem pouze o zprostředkování a chcete si své investiční portfolio řídit sami, není důvod pro nákup ETF využívat služby placeného poradce.
- Jednorázový vstupní poplatek za zprostředkování nákupu ETF či indexového podílového fondu. Takové řešení mi přijde nejjednodušší a nejférovější v případě, že víte, co chcete a nemáte zájem o službu poradenství. S touto možností se u nás setkáte u jedné banky a také výjimečně u finančních poradců.
Na závěr bych chtěla upozornit ještě na jednu věc. Výše TER je důležitým, ale nikoliv jediným kritériem pro výběr produktů. Vždy je potřeba se na celkovou nákladovost dívat v kontextu výnosového potenciálu. I v České republice existuje minimálně jeden fond, který má TER výrazně přesahující 2 % a přesto dokázal za patnáct let své existence dosáhnout výnosu, který překonal srovávací index. Kdyby bylo možné si tento fond koupit přímo v bezprovizní variantě, byla by jeho nadvýkonost ještě mnohem vyšší. Ale je pravda, že většina produktů, jejichž TER přesahuje 2 % za indexy zaostává.
V mém ideálním světě by podílové fondy přestaly svým klientům účtovat trailer fee z majetku fondu. Klienti, kteří nemají zájem o poradenství, by si tak tento fond mohli koupit napřímo přes nějakou aplikaci za drobný transakční poplatek a aktivně spravované fondy by tak byly svým pasivním kolegům konkurenceschopnější. No a klienti, kteří chtějí poradit se správou svých financí si za to svému poradci napřímo zaplatí a pak si doporučené fondy nakoupí opět napřímo přes stejnou aplikaci. Takové nastavení na našem trhu je zatím v rovině sci-fi. Ale kdo ví, jednou se třeba dočkám. Bude záležet i na preferencích vás, klientů:-)