Analytici finančních trhů bývají často (právem) kritizováni za to, že jejich předpovědi málokdy vyjdou. Často bývají přirovnáváni k meteorologům. Tam jsme se ale zrovna nedávno mohli přesvědčit, že především v krátkém horizontu, jsou na tom meteorologové mnohem lépe. Takže toto přirovnání není pro meteorology, kteří například velmi dobře předpověděli katastrofické povodně a pomohli tak zachránit mnoho škod, úplně fér.
Právě v krátkém období (několika dnů či týdnů) analytici opakovaně selhávají. Existuje mnoho statistik, které ukazují, že relevance jejich předpovědí je stejná nebo dokonce horší než náhodný výběr.
A já jsem zrovna v té souvislosti nedávno přemýšlela o tom, proč tedy i nadále sleduji jejich komentáře a predikce a proč tyto informace přenáším na své čtenáře a posluchače. Dává to vůbec smysl? Není to ztráta času?
A na co jsem přišla?
Na to, že záleží na tom, jak člověk s informacemi, které od analytiků získá, pracuje. Je sice pravda, že průměrně jsou analytici horší než šimpanzi, ale při každé události či v každém časové období se najde minimálně jeden, který se trefí. Je to sice pokaždé jiný analytik a trefí se jich menšina, ale vždy najdete někoho, o kom můžete říci, že měl pravdu.
Ve světě i v ČR je například několik ekonomů, kteří neustále předvídají propady trhů či ekonomickou recesi či dokonce krizi. Z těch světových je tímto známý například Nouriel Roubini nebo John Hussman. Kdybychom se řídili jejich radami, nikdy bychom neinvestovali a přišli bychom tak o veškeré výnosy, které nám finanční trhy nabízí. Přesto dává smysl je sledovat a zamýšlet se nad jejich texty. Těmto předvídačům zkázy, jak se jim říká, se totiž jednou za čas ty jejich předpovědi také vyplní. A je dobré s tím počítat a brát v úvahu jejich pohled především v době, kdy na trzích panuje až přílišný optimismus.
Jak já tedy pracuji s informacemi, které od analytiků získávám?
Řídím se několika nepsanými pravidly:
1) Neinvestuji podle předpovědí analytiků, ale řídím podle nich rizika.
2) Sleduji několik analytiků najednou a vždy vyhledávám i takové názory, které jsou aktuálně menšinové a nejsou příliš populární.
3) Připouštím, že některý z analytiků může mít pravdu a může to být i ten, jehož názor mi aktuálně přijde nejméně pravděpodobný.
4) Beru v úvahu, že mnoho analytiků sleduje při svých předpovědích svůj zájem nebo zájem svého zaměstnavatele.
5) Beru různé předpovědi jako možnosti, co všechno se může stát. Nevybírám mezi nimi jednu „pravdu“. Připravuji se na různé scénáře založené na různých názorech.
Letošní vývoj akciových trhů, také pravděpodobně předvídal málokdo. Většina analytiků sázela spíše na stagnaci nebo jen mírný růst. To se samozřejmě do konce roku může ještě změnit. A i na to nyní analytici upozorňují. Dnes bych řekla, že je možná více těch, kteří před sebou vidí nějakou výraznější korekci než těch, kteří předvídají další růst. Ale pravdu klidně mohou mít ti, co jsou v menšině. I v dnešním komentáři k finančním trhům tak zdůrazňuji, že není dobré spekulovat na jeden scénář. Lepší je být připraven na cokoliv.