Při pohledu zpět do historie, vždycky vidíme naprosto přesně, co jsme udělali špatně a co bychom příště už neopakovali. A světe div se, když se do podobné situace dostaneme znovu, většinou se dopustíme úplně stejné chyby. Nemusí přitom jít pouze o investice. Často si vybíráme podobně problematické partnery, používáme při výchově nenáviděné hlášky svých rodičů, a i když v kocovině přísaháme, že už nikdy nebudeme pít, dlouho nám to nevydrží. Proč jsme tak nepoučitelní?
Ďábel se skrývá v detailu, a u investic to platí zcela přesně. Žádná situace se totiž neopakuje do puntíku, pokaždé se vyskytne něco, co nás přiměje si říct: „Tentokrát je to jiné“. Hodně zkušených investorů říká, že řídit se zmíněnou větou představuje největší chybu, jakou můžeme při investování udělat.
Finanční krize patří k investičním trhům stejně jako spekulativní bubliny, jež jim předcházejí. Vstoupíte-li na akciový trh s cílem dosáhnout svých finančních cílů, můžete si být jisti, že dříve či později zažijete obojí. Když se podíváte na průběh kterékoliv předchozí krize, přesně víte, jaká pro ni byla nejlepší strategie, kdy bylo nejlepší z trhu odejít a kdy opět nakupovat. A když si o dané krizi něco přečtete, většinou máte pocit, že vše bylo naprosto jasné a musel to vidět každý. V psychologii se hovoří o tzv. Hindsigh Bias, neboli předsudku zpětného zkreslení, a bojujeme s ním všichni, včetně zkušených profesionálů.
Hindsight bias, nebo také vševědoucí fenomén či plíživý determinismus, odkazuje na běžnou lidskou tendenci považovat události, které se již odehrály, za předvídatelnější, než ve skutečnosti byly. Následkem toho jsou lidé často přesvědčeni, že by danou situaci dokázali předpovědět nebo by s vysokou mírou jistoty věděli, jak dopadne. Uvedené může způsobovat zkreslení našich vzpomínek na to, co jsme věděli nebo čemu jsme věřili předtím, než k události došlo. Jde o významný zdroj nadměrné důvěry ohledně naší schopnosti předpovídat výsledky budoucích událostí.
Zdroj: přeloženo z Wikipedie
I když má každá krize s tou předchozí něco společného, vždy existují rozdíly, které při pohledu zvenčí vypadají jako nepodstatné, ale znemožňují nám rozeznat nejlepší investiční příležitosti v okamžiku, kdy se naskytnou. Jde především o to, co bude spouštěčem dané krize, kdy přesně přijde, jak hluboká bude a jak dlouhé bude zotavení.
Spouštěč ještě dokážou někteří ekonomové či investiční specialisté někdy odhadnout, ale předvídat načasování je už prakticky nemožné. Ti, kdo si zakládají na pověsti, že umějí krize předvídat, tak raději činí každý rok – aby měli jistotu, že se trefí. Nouriel Roubini, přezdívaný Pan Zkáza, se proslavil tím, že předpověděl krizi v roce 2008. Americký investiční poradce Peter Mallouk ve své knize o investičních chybách vtipně upozorňuje, že Roubini ohlašoval recesi již v roce 2004 (nesprávně), v roce 2005 (opět špatně), o rok později (zase nic) i roku 2007. Takže pokud by někdo stavěl své investiční chování na jeho předpovědích, určitě by neinvestoval v roce 2008, kdy se Roubini konečně trefil, a tím by se uchránil před výraznými poklesy. Ale také by přišel o veškeré výnosy z let 2004 až 2007…
Ještě těžší než odhadnout, kdy začnou trhy klesat, je načasovat návrat do rizikových aktiv. Ta totiž poskytují nejvyšší výnosy v období, které těsně následuje po dosažení dna. Finanční cyklus většinou tomu ekonomickému předchází. Trhy se tak obracejí v době, kdy se ekonomika zmítá v nejhlubší recesi, nezaměstnanost dosahuje rekordní úrovně a obvykle se přidá ještě nějaká vyjímečná situace – jako bezprecedentní krize důvěry ve finanční instituce v roce 2008/2009. Kdo by v té době investoval, že?
Nejčastější chyby v krizovém investování
Ve snaze využít krizi jako příležitost tudíž většina z nás dělá základní chyby, jež nás stojí velkou část očekávaných výnosů. Asi nejčastější a nejproblémovější jsou tyto dvě typické situace:
- Útěk v nejhorší možnou dobu
Po delším nepřerušeném růstu začnou akcie z jakéhokoliv důvodu padat a dosáhnou tzv. medvědího trhu, tedy poklesu o více než 20%. Většinou to neujde médiím, která o situaci začínají hojně informovat a také spekulují, kam až se trhy mohou propadnout. V té chvíli vstupuje do hry strach z ještě větší ztráty a začínáme uvažovat o prodeji, k němuž pak velmi často dojde v době lokálních minim. Poté si dalších několik let lížeme rány a vracíme se na trhy, až když jsou výše, než když jsme akcie prodávali. Krásně to znázorňuje obrázek z dílny Pioneer Investments.
- Čekání na pokles
O krizi se ještě nemluví, ale růst trvá už dlouho a akcie jsou objektivně předražené. Myslíme si tedy, že na situaci vyzrajeme, vyprodáme akciové portfolio a čekáme na krizi. Ta však může přijít za rok, za dva nebo i za pět let a my pořád držíme hotovost, ztrácíme na inflaci a čekáme na pokles. Možná nakonec nastane, ale ztráty způsobené inflací a ušlou příležitostí jsou vyšší než ty, které bychom utrpěli při poklesech. Navíc se na trh většinou vracíme pozdě. Když jsou trhy na dně, 99% analytiků očekává další pokles 🙂 Obrázek ukazuje jak se snižuje průměrný roční výnos investora, pokud promešká jen pár nejvýnosnějších dní
Jak tedy využít krizi ve svůj prospěch?
Především je potřeba si uvědomit, že se na ni musíme připravit předem a nečekat až skutečně nastane. Pak už je na rozhodování pozdě, protože dominují emoce. Nejlepší je nastavit strategii, která bude fungovat co nejvíce automaticky a nebude záviset na našich momentálních náladách. Ještě předtím je však nezbytně nutné vybudovat dostatečnou finanční rezervu uloženou třeba na spořícím účtu. Ta nám umožní přečkat horší časy (např: ztrátu zaměstnání či zakázek, což je v době krize dost obvyklé), aniž bychom museli nastavenou strategii měnit.
Strategie pro začátečníky
Pokud jste ještě nikdy neinvestovali a nemáte zkušenost, jak v krizi zvládnete své emoce, doporučuji zcela jednoduchou automatickou strategii.
Začíná přípravou investičního plánu, který bude vycházet z vašich investičních cílů. Výsledkem je navržená diverzifikace mezi různé investiční nástroje a také cesta, jak dané návrhy realizovat.
Pak už jen stačí dle dané strategie pravidelně investovat prostředky ihned, jakmile je máte k dispozici. Máte-li již naspořenu větší částku, lze ji na začátek časově rozložit zhruba v horizontu jednoho roku a poté již investovat volné zdroje každý měsíc dle plánu.
Následně nemusíte vůbec řešit, co se děje na trzích, můžete se věnovat zábavnějším činnostem a nastavením portfolia se znovu zabývat v okamžiku, kdy se bude blížit vypršení vašeho investičního horizontu. Ušetříte si tak mnoho nervů a pravidelné investice budou využívat krizi za vás. Budou-li akcie drahé, nakoupíte jich méně, jakmile zlevní, pořídíte jich více.
Strategie pro pokročilé
Pokud již máte nějakou tu krizi za sebou a zvládli jste jí více méně bez nervů a hlavně bez unáhlených chybných rozhodnutí, můžete si nastavit strategii, jež bude kolísání finančních trhů využívat ještě více. Vždy však musí být nastavena předem a musí být jasně definována. Taková strategie může vypadat třeba takto:
Když se akciové trhy jeví jako předražené, postupně snižuji akciovou složku v portfoliu a přidávám konzervativní složku a hotovost (například snížením pravidelných investic o 20%). Jakmile trhy klesnou o 20%, zvýším pravidelnou investici na dvojnásobek. Při poklesu o dalších 20%, ji opět zvýším na trojnásobek původní částky. Až se trhy vrátí na prvotní úroveň, vracím se k původní strategii.
Je třeba počítat s tím, že se trhy nebudou chovat přesně tak, jak bychom očekávali. Například se nepropadnou až o 40%, a nám tudíž zbude nezainvestovaná hotovost. Nebo naopak propad potrvá déle, než čekáme a už nebudeme mít co investovat. Při takové strategii je tedy nutné se přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Proto ji doporučuji spíše zkušenějším investorům nebo těm, kdo mají k sobě důvěryhodného partnera, který jim v daných situacích pomůže nepodlehnout návalům strachu či nenasytné touhy po zisku.
Text byl publikován v časopise Statutární zástupce firmy v říjnu 2020
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru investičního zpravodaje a budete dostávat měsíčník nabitý informacemi ze světa investic včetně upozornění na nové blogové příspěvky.